Provozní ředitel krajských silničářů v Plzeňském kraji Radek Šíma shrnul, že zimy v předchozích letech byly pro silničáře relativně příznivé. „Letos je zima náročnější, ve srovnání s předchozími roky napadlo více sněhu a namrzání je téměř každodenní. S technikou jsme proto v terénu téměř každý den,“ říká Šíma.
Stav komunikací podle něj závisí i na tom, kolik je za zimu mrazových cyklů, kolik vody se dostane i do drobných trhlin v povrchu vozovky. „Když v nich voda zamrzne a změní se v led, trhá povrch. Výtluk ve vozovce může vzniknout doslova z hodiny na hodinu. Když přes takové místo ještě jezdí auta, vozovka se rozpadá. Zatím to vypadá, že na jaře budou některé komunikace v horším stavu, než tomu bylo po zimách v předchozích letech,“ domnívá se provozní ředitel.
Stále více silnic a ulic lemují dopravní značky upozorňující řidiče na díry. Krajští silničáři mají v každém okrese dva lidi, kteří projíždějí silnice druhé třídy dvakrát do měsíce, silnice třetích tříd pak kontrolují jednou za měsíc. Nové díry zaznamenávají do aplikace.
Zima udělala ze silnic ementál, největší díry vyplňují studenou směsí |
Ty největší silničáři přes zimu provizorně vyspravují studenou balenou směsí. Tu na místo přivezou v pytlích, vysypou do vyčištěné díry v silnici a pak zhutní. Tím se spustí chemická reakce, která směs zpevní i při teplotách pod bodem mrazu.
„Je to dočasná výsprava, kterou v některých místech děláme v průběhu zimy i opakovaně,“ potvrdil Šíma. Po zimě, když zahájí provoz obalovny, opravují silničáři tato místa prioritně, ale už klasickými metodami.
Před lety vysvětloval tehdejší krajský šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v Plzni Zdeněk Kuťák, proč frézují a mění na silnicích prvních tříd jejich horní asfaltovou vrstvu už v době, kdy je na první pohled ještě v dobrém stavu.
„V rámci správného hospodaření je lepší včas vyměnit horní vrstvu, u které se projevují první známky degradace materiálu, než ještě dva tři roky počkat. Pak je poškození větší a místo jedné obrusné vrstvy se musí jít do větší hloubky. To je mnohem dražší,“ argumentoval.
V současné době jsou dopravními značkami upozorňujícími na množství děr v silnici označené například Lobezská a Sušická ulice v Plzni, které čekají na velké opravy už řadu let. K loňským a předloňským záplatám v nich už přibyly i provizorní výspravy největších děr z letošní zimy. Navíc nové výtluky vznikají i v místech předchozích oprav.
Podle odborníků se situace výrazněji nezlepší, dokud takové silnice nedostanou úplně nový povrch. Jenže to v případě těchto silnic asi jen tak nebude.
Na 10 centimetrů hlubokou díru upozorňuje cedule, provizorně ji už nezasypou |
Po Lobezské vede oficiální objízdná trasa kvůli už tři čtvrtě roku uzavřenému Rolnickému náměstí ve starých Lobzech. Už předtím byla na Lobezskou nasměrovaná auta při uzavírce a rekonstrukci Koterovské ulice a ještě pár let předtím při velké opravě Slovanské.
I Sušická ulice od železničního mostu směrem do Božkova je od zavření Rolnického náměstí mnohem zatíženější auty, mnoho řidičů ji bere jako alternativní trasu objížďky Rolnického náměstí. Navíc velké opravy takto zatížených komunikací bývají finančně a časově náročné i kvůli tomu, že se ve většině případů rovnou rekonstruují všechny sítě uložené pod povrchem.
I když se v současné době mírně oteplilo, rozhodně to neznamená, že silnice mají to nejhorší za sebou. Spíše naopak. Nejvíc se rozpad povrchů projevuje na začátku jara. „Máme vysledováno, že nejvíce se tak děje koncem března a na začátku dubna,“ uzavřel provozní ředitel Radek Šíma s tím, že až pak sčítají škody na silnicích po zimě. Prioritní opravy takových míst probíhají v průběhu dubna a května.
