Dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků v průmyslu a nesoulad mezi kolními znalostmi a reálnými potřebami firem pomáhá řeit spolupráce Plzeňského kraje, jeho Středního odborného učilitě elektrotechnického (SOUE) v Plzni a společnosti koda Group. V jejích dílnách poprvé skládali závěrečné zkouky studenti učňovských oborů, které byly vytvořené na míru výrobě tramvají, vlaků, trolejbusů a vozů metra. áci za sebou mají dvouletou praxi ve firemním kolicím středisku. Jde o unikátní model spolupráce mezi firmou a kolou, řekl ČTK náměstek hejtmana Vladimír Kroc (ANO).
Zkoukami projde za tři dny 15 áků oborů elektrikář-silnoproud i slaboproud a elektromechanik pro zařízení a přístroje. "Na rozdíl od běných zkouek musí předvést dovednosti na reálných úkolech přímo z výroby. Zkouka spočívala v montái sestavy svorkovnice a skládání a zapojování kabeláe rozváděče," uvedl ředitel koly Jaroslav Černý. Zkouky prověřily schopnost áků pracovat s technickou dokumentací a dodrovat firemní standardy.
"Sestavil a zapojoval jsem svorkovnici podle výkresů pro kodováckou tramvaj. Je to úplně něco jiného, ne děláme ve kole," řekl čerstvý absolvent Martin Krapf. Kraj se dnes s firmou domluvil, e absolventi dostanou s výučním listem také certifikát o výcviku ve kodovce jako referenci při shánění pracovní pozice. "áci mají jistotu uplatnění a firma naopak můe získat hotové odborníky," řekl Marcel Gondorčín z platformy Pakt zaměstnanosti, která v kraji propojuje instituce, firmy a dalí subjekty zabývající se zaměstnaností, vzděláváním a trhem práce.
Díky demografii i podpoře technického vzdělávání stoupá v regionu čtvrtým rokem zájem o technické učební obory, hlavně o elektrotechniku a servis automobilů. Strojírenství se naopak poslední roky mírně propadá. Kraj, který zřizuje 43 středních kol, dává na podporu techniky 30 a 40 milionů korun ročně, například na soutěe zručnosti a znalostí nebo exkurze do reálných provozů.
Kapacita výcvikového centra je 18 lidí ročně. Jeho éf Libor krlant, bývalý mistr výroby, řekl, e koda není sériový výrobce, ale kadý její produkt je uzpůsobený pro konkrétního zákazníka. "áci si u nás vyzkouí za dva roky vechno na kolejových vozidlech, hodně se jim věnujeme, co dříve nebylo," řekl. Podle něj jsou rámcové vzdělávací programy kol postavené tak, e áci nesestaví rozváděč podle výkresu. Musí s nimi pracovat denně, aby to uměli, přitom 80 procent podniků jetě pracuje podle technických výkresů, uvedl.
"Zveme na exkurze také rodiče, aby viděli nai výrobu a mohli se pak s dětmi rozhodnout. ákům, kteří mají výsledky a pracovní morálku, nabízíme ve druhém a třetím ročníku stipendia 3000 a 5000 korun měsíčně," řekla Alexandra Krutá ze kody Group.
Podobných projektů je podle Gondorčína v Česku málo. "Patříme k průkopníkům. Vzniká tu silná sí firem, které si vlastní aktivitou vychovávají zaměstnance a učí je fungovat v týmu a firemním prostředí," dodal.
