Koruny stromů v plzeňské památné aleji Kilometrovka u zoologické zahrady prořezávají v těchto dnech stromolezci. Údržbu stromů v aleji z konce 19. stoletní provádějí správci městské zeleně pro bezpečnost lidí i pro lepší podmínky růstu stromů, z nichž nejstarším je kolem 150 let. Práce potrvají do dubna a město prosí návštěvníky, aby dbali pokynů a nevstupovali do míst, kde se zrovna pracuje, informoval dnes magistrát v tiskové zprávě.
"Kilometrovka je jedinou památnou alejí v Plzni a díky své poloze ji celoročně využívá mnoho pěších i cyklistů. Proto naši dendrologové pravidelně kontrolují stav dřevin kolem této oblíbené cesty, aby byly pro lidi pod nimi bezpečné. Starší stromy tu postupně odumírají zevnitř a ztrácejí tak stabilitu. Proto byla už loni na podzim skácena jedna olše lepkavá ve střední části aleje. Nyní musíme odstranit ještě další tři staticky nestabilní stromy - trnovník akát a dva jasany ztepilé," řekl náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN). Místo pokácených stromů se na podzim vysázejí nové.
Kilometrovka prošla v posledních letech několika etapami revitalizace. Bylo potřeba pokácet nemocné a poškozené stromy. Nahradily je nové v podobném druhovém složení. Odstraňovaly se také náletové keře a dřeviny, které zasahovaly do ochranného pásma chráněných památných stromů a ubíraly jim prostor a živiny. Letos se ještě chystá prořezání větví, které prosvětlí koruny stromů a odstraní jejich proschlé části, které by se mohly třeba za silného větru ulomit, řekla Silvie Kuchtová z městské organizace Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP), která se o městské parky stará.
Na stavu oblíbené Kilometrovky se podle Richarda Havelky ze SVSMP podepisují výkyvy počasí. "V posledních letech se na stromech více projevují dlouhodobé dopady změny klimatu spojené s úbytkem pravidelných srážek a klesáním hladiny spodních vod. Některé stromy to snášejí lépe, jiné jsou na tyto změny citlivější," řekl.
Okrašlovací spolek Jednota pro zakládání sadů a okrašlování města Plzně a jeho okolí roku 1892 vyměřil a o rok později vysázel v širokém údolí řeky Mže přes lochotínské louky alej o délce asi 1070 metrů směřující od Kalikovského mlýna k Lochotínskému parku u dnešní zoologické zahrady. Významný krajinotvorný prvek byl roku 1987 vyhlášen chráněným stromořadím i s ochranným pásmem deseti metrů od paty kmene každého stromu. Alej tvoří převážně jasany ztepilé, lípy srdčité a velkolisté, olše lepkavé a další dřeviny, nejmohutnější jsou rychle rostoucí topoly. Nevýznamnější stromořadí v Plzni obsahuje přes 200 stromů, nejstarším je více než 150 let.
