Jednou z žen, které středoškolačka obdivuje, je Eleonora Báčová. „To byla naše první stíhací pilotka. Psala se 50. léta a jí bylo přes dvacet. A víte, že létala v Plzni v Líních? “ vypráví zaníceně studentka a doplňuje i další informace o Báčové, která v 50. letech pilotovala stíhací letoun sovětské výroby MiG-15.
„Když zakázali v druhé polovině 50. let ženám v Československé armádě létat, tento zákaz velmi těžce nesla,“ vypráví dívka. „Eleonora Báčová byla sportovně založená, trénovaná, létání byl pro ni celý život. Nejdříve ji vycvičili, a pak musela asi v pětadvaceti letech skončit. To muselo být strašné,“ vypráví Šmejkalová, která možná tak trochu ví, co první stíhací pilotka prožívala.
Snem Šmejkalové totiž bylo od mala vojenské lyceum v Moravské Třebové. Když však kvůli očím neprošla testy, učinila kompromis, začala studovat dopravní průmyslovku v Plzni a hodlá také vstoupit do aktivních záloh.
Doprava je totiž dalším koníčkem, kterým se zabývá. „Vláčky, to bylo s bráchou naše velké hobby. Jezdili jsme za nimi po celé republice,“ vypráví dívka.
Plzní projel rekordně velký Konvoj svobody, sledovaly ho desetitisíce lidí |
Doma má nejen vláčky, ale i plnou skříň dámských vojenských uniforem, které sbírá. Zajímá ji hlavně československá a česká armáda, ze zahraničí pak vojenské úbory Velké Británie za druhé světové války.
Neznamená to však, že se spokojí jen se shromažďováním vojenských oděvů. Často je také kvůli různým akcím obléká a představuje veřejnosti. Je totiž členkou Klubu vojenské historie Kolín. „U nás na západě Čech strašně frčí 2. světová válka, která je spojená s Američany, já se ale hlavně zaměřuji na Československou lidovou armádu,“ vysvětluje Šmejkalová.
Proto také dojíždí za svými vojensko-historickými zážitky do Kolína. Setkává se tu třeba i s kamarády z Brna či jiných míst Moravy, protože kolínský klub má velké renomé.
„Ráda se do uniforem oblékám,“ líčí Šmejkalová, která se účastní různých akcí vojenské historie. A nikdy na nich neopomene mluvit o zásluhách žen v armádě a propagovat je. „Mluvím třeba o československých holkách ve WAAF, kterých tam bylo hodně,“ říká.
Tank Sherman se proletěl nad Plzní, atrakce trvala jen pár minut |
Jedná se o československé ženy ve Women's Auxiliary Air Force, tedy v britském královském letectvu. Ženám v armádě je podle ní třeba se věnovat, protože se jedná o nedostatečně prozkoumané až opomíjené téma.
„Je třeba připomínat, že hodně žen mělo lepší výsledky než muži. Třeba ve střelbě často ženy daly mužům na frak, podobné to bylo ve spojařství. Když zasedly k vysílačce či radiostanici, jejich pečlivost nesla plody. Navíc když nemohly do bojových jednotek, byly rády, že mohou své schopnosti ukázat alespoň v této oblasti,“ vypráví studentka.
Za zajímavé téma považuje rozdílné postavení žen za 2. světové války v armádách západních a v armádě v Sovětském svazu. „Třeba v Británii byly ženy hlavně zdravotní sestry a byly také součástí pomocných sborů, zatímco v Sovětském svazu byly součástí bojujících složek,“ vypráví mladá žena. „Zkrátka na západě byla žena braná jako opečovávatelka, která je doma s dětmi,“ vypráví.
A jaké uniformy byly podle ní nejslušivější? Prý ty československé z 50. let, kdy ještě vycházely z prvorepublikových modelů. „Samozřejmě byly trošku přizpůsobené tehdejší době, ale pořád byly moc elegantní, vytvářely slušivou siluetu širokých ramen, úzkého pasu, byly vlněné, s efektně navrženými kapsami,“ má jasno studentka.
