V textu, který má ČTK k dispozici, požadují, aby zákonodárci schválili novelu zákona o úložišti, která posílí práva samospráv a zajistí komplexnost přípravy úložiště. Souhlas dotčené obce musí být nezbytnou podmínkou pro umístění úložiště na území obce, uvedli starostové. Zároveň podpořili stížnost k Výboru Aarhuské úmluvy.
„Jde o Úmluvu Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně životního prostředí. Je nejdůležitějším právně závazným mezinárodním dokumentem, který považuje účast veřejnosti za nezbytnou při ochraně životního prostředí,“ řekl Petr Klásek, kterého obce pověřily jednáním o úložišti.
Německo zvažuje ukládat jaderný odpad u Krušných hor, Šumavy a Českého lesa |
Součástí tzv. výzvy k nápravě, zasílané vládě a MPO, jsou petiční archy se stovkami podpisů, které obce sesbíraly v sobotu při pochodu proti vzniku úložiště v lokalitě Březový potok v parku Horažďovická pahorkatina. Dalšími zvažovanými místy v ČR jsou Hrádek a Horka na Třebíčsku a Janoch u Temelína.
Vláda má úložiště vybrat do roku 2030. Mají tam být od roku 2050 trvale ukládány tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Všechny čtyři lokality podaly loni u soudu žaloby na ministerstvo životního prostředí (MŽP). Nesouhlasí s tím, že MŽP povolilo geologický průzkum oblasti, který má trvat až do roku 2028.
Obce zakázaly vstup na své pozemky
Vrty mají začít na jaře. Obce ale nedovolily geologům vstup na své pozemky. „Vrty, až kilometrové, a výkopy mají zasáhnout desítky míst. Žaloba všech deseti obcí z Horažďovicka má být projednávána letos,“ řekl Klásek.
Dodal, že podle dokumentů Správy úložišť radioaktivního odpadů má mít areál 306 hektarů pod zemí a 30 hektarů na povrchu. „MPO začíná plánovat zvětšení podzemní části až na 500 hektarů, což je asi 850 fotbalových hřišť. Hranice úložiště je už u města Horažďovice,“ uvedl Klásek.
Pošumavské obce žalují ministerstvo kvůli úložišti radioaktivního odpadu |
Podle starostů je velký tlak na urychlení procesu. „Stát připravuje další reaktory, a tím se zvyšuje množství jaderného odpadu. Spěch s výběrem místa nemůže být na úkor budoucí bezpečnosti,“ uvedli.
Budoucí technologie mohou podle nich strategické vyhořelé palivo lépe využít. „Při dnešních vědeckých postupech a při budoucím možném využití radioaktivních materiálů nechápu, proč dělat tak zásadní negativní zásah do pošumavské krajiny?“ uvedl starosta Horažďovic a zástupce celostátní Platformy proti úložišti Michael Forman (Občané HD).
