Fotopasti v Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO) zaznamenaly na jaře a v létě mladého rysího samce. Jeho výskyt tam byl potvrzen po čtyřech letech. Při hledání nového teritoria jsou rysí kocouři schopni ujít trasu i více než 150 kilometrů vzdušnou čarou, cestu jim ale komplikují migrační bariéry - silnice, železnice a zástavba, řekl dnes ČTK šéf CHKO Bohumil Fišer.
Rys označený jako B913 se podle mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolíny Šůlové narodil loni na jaře na Hartmanicku v západočeské části Šumavy. "Ještě v únoru tam byl zaznamenán na fotopastech šumavského parku a Hnutí DUHA Šelmy, od května se ale už pohyboval v CHKO Brdy, kde ho potvrdily fotopasti AOPK i organizace ALKA Widlife," řekla.
Migraci mladých rysů ze Šumavy do Brd ochranáři pozorují od roku 2013, kdy celé území monitorují fotopasti, zaznamenávána je nepravidelně. "Rys označený jako B913 je za tu dobu třetím rysem, který do Brd prokazatelně ze Šumavy dorazil. V roce 2021 navštívil Brdy rysí samec Alfons, původně ze Lhenicka. Před ním byl v roce 2018 zaznamenán rys Fabián, který tam doputoval z Kašperskohorska," řekla Tereza Mináriková z ALKA Wildlife. Všechna tři zvířata pocházejí z česko-bavorsko-rakouské rysí populace, která obývá jihozápadní Čechy.
Tato populace teď čítá podle Elisy Belotti ze Správy Národního parku Šumava zhruba 130 jedinců starších jednoho roku a každoročně se narodí zhruba 60 až 70 koťat. "Právě ta se ve věku jednoho až dvou let často vydávají na delší cesty. Jejich cílem je nalézt nové území dosud neobsazené rysy, kde by se mohla trvale usadit. Mladí rysí kocouři jsou pak schopni ujít i trasu delší než 150 km," řekla.
Podle Fišera se rys zatím na Brdech trvale neusadil proto, že se tam vždy vydal jen mladý samec a chybí mu rysí samička. "Mladé rysí samice totiž mají řadu možností obsadit teritoria přímo na Šumavě a v Pošumaví, a nejsou tedy motivovány migrovat na větší vzdálenost," řekl. Fišer předpokládá, že rys B913 bude dál pokračovat v cestě, nebo se vrátí zpět, stejně jako před ním Fabián a Alfons.
"Jestli budou rysové v Brdech někdy žít trvale, záleží hlavně na tom, jak se bude těmto zvířatům dařit na česko-bavorsko-rakouském pomezí. Až bude tato populace dostatečně silná, mladí rysové začnou ve větší míře vyhledávat vhodná teritoria i v okrajových oblastech populace jako jsou Brdy," uvedla Josefa Krausová z Hnutí DUHA Šelmy. Zatím podle ní česko-bavorsko-rakouská populace početně stagnuje, počty zvířat se dlouhodobě nezvyšují. Důvodem je pravděpodobně pytláctví, ale v nemalé míře také střety, především na silnicích.
