V Plzeňském kraji je přes 33.100 registrovaných uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Jejich počet se drží po tři roky trvající války na Ukrajině přibližně na stejné úrovni. Z toho 17.000 až 18 000 lidí pracuje, zbytek jsou matky s malými dětmi, děti a senioři. Uprchlíky z Ukrajiny zaměstnávají zejména výrobní a logistické firmy, hlavně na montážní práce nebo na obsluhu strojů a zařízení, řekla ČTK mluvčí kraje Helena Frintová. Počty jsou podle ní ke 13. únoru a vycházejí z portálu HUMPO ministerstva vnitra.
Celkový počet Ukrajinců žijících v kraji je vyšší. Podle dat plzeňského magistrátu jich žilo k 31. prosinci loňského roku v regionu téměř 47.900, z nichž přes 32.900 požívalo dočasnou ochranu, zbytek má trvalý nebo přechodný pobyt nebo má pracovní vízum. "Nejvíce Ukrajinců žije trvale v Plzni, kde jich bylo k 31. prosinci přes 28.500, z toho téměř 19.400 požívalo dočasnou ochranu," uvedla mluvčí města Eva Barborková. Celkový počet všech cizinců s evidovaným pobytem v Plzni je podle ní 44.500, z toho 70 procent tvoří občané Ukrajiny.
"Počet (uprchlíků) po tři roky výrazně neklesá, ani neroste. Početně to zůstává, ale ti lidé se relativně mění. Vždy to klesne, když si mají přehlásit dočasnou ochranu, protože ta je na rok, ale pak to zase postupně stoupá," řekl vedoucí krajského odboru bezpečnosti a krizového řízení Radek Svoboda. O prodloužení si musí požádat vždy do konce března. Podle Svobody si kraj drží nejvyšší procento zaměstnaných uprchlíků.
"V kraji evidujeme na základních školách 2947 ukrajinských žáků s dočasnou ochranou, celkem jich je 3857. Na středních školách jich studuje s dočasnou ochranou 566, celkem 958," řekla Frintová. Plzeň zabezpečuje plnění povinné školní docházky pro 1461 žáků ukrajinské národnosti, což je 9,5 procenta z celkového množství žáků na základních školách. Počty ukrajinských žáků meziročně nerostou, řekla Barborková.
Podle Svobody nezpůsobují ukrajinští uprchlíci v kraji žádné větší problémy, možná lokální a interní. "Ale není to tak závažné, že bychom to museli probírat na bezpečnostní radě kraje. Je to jenom vlastně o pocitu bezpečí, který někteří lidé mohou vnímat jinak," uvedl. Rada se schází každého čtvrt roku a vždy probírá situaci kolem Ukrajinců. Jejich kriminalita se nezvyšuje, což potvrzují i policejní statistiky. Vzhledem k jejich vysokému počtu je procento jejich kriminálních deliktů nízké.
Plzeň zadala opakovaně vypracování "Analýzy postojů veřejnosti k bezpečnosti na území města Plzně". Více než polovina obyvatel má obavy z pobytu zahraničních pracovníků. Nejvíce se obávají nárůstu kriminality a zneužití sociálního systému, což koresponduje s finančním propadem sociálně slabších skupin. "Většina rezidentů také negativně vnímá nárůst počtu ukrajinských občanů v Plzni. Stoupá ale také obava z příchodu migrantů z dalších zemí," uvedla Barborková.
Zvýšený počet cizinců se podle analýzy negativně projevuje i sníženou kapacitou škol, zvýšenými nároky na veřejnou dopravu a zatížením zdravotnického a sociálního systému a odpadového hospodářství. Podle Městské policie Plzeň nejvíce snižuje pocit bezpečí shlukování mladistvých občanů Ukrajiny před nočními kluby, v okolí večerek a v centrální oblasti včetně náměstí Republiky.
V Plzni se například mladí Ukrajinci scházejí každou sobotu v diskotéce Aréna, kterou si vždy pronajmou na párty. Často bývají také v amfiteátru za obchodním centrem Plaza. V létě chodí na Bolevecký rybník chytat ryby a rozdělávají si tam ohně. Podle odborníků z kraje i města žijí jiným způsobem než Češi. Jsou zvyklí se bavit společně ve svých komunitách, a to hlavně venku. A z toho také pramení snížený pocit bezpečí. Velké počty Ukrajinců kromě Plzně jsou také v Tachově, ve Stříbře, v Boru a Holýšově.
