Neinvazivní systém, který enám pomůe zjistit, zda správně zapojují svaly pánevního dna, vyvinul mezinárodní tým vědců z Plzně a Řezna. A 40 procent en se podle lékařů potýká s poruchami pánevního dna, jejich důsledkem můe být inkontinence, bolest či komplikace při porodu a po něm. Jako prevence funguje posilovací cvičení svalů pánevního dna, mnoho en ale neví, zda cvičí správně. Zařízení je navreno tak, aby si správnost cvičení mohly ověřit i eny samy, řekli dnes při představení systému v Plzni jeho autoři.
"Udává se, e kadá pátá ena prodělá za svůj ivot nějakou větí operaci pro sestup pánevních orgánů nebo pro inkontinenci moči. Jsou studie, které ukazují, e nad 20 let asi 27 procent en trpí nějakými poruchami pánevního dna. A s věkem to stoupá," řekl urogynekolog plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Zdeněk Ruavý. Sestup pánevních orgánů, tedy dělohy a pochvy, postihne a polovinu enu, u 11 procent je natolik závaný, e je potřeba operace.
Pomoci zmírnit a někdy i eliminovat některé tyto problémy můe správné posilování svalů pánevního dna. "Ale asi třetina en, i kdy si myslí, e kontrahují a cvičí svaly správně, tak kontrakci nevytvoří," poznamenal Ruavý.
Plzeňtí a bavortí vědci proto vymysleli systém, který rozpozná schopnost tyto svaly zatínat. Zařízení je hlavně pro eny mezi 18 a 45 lety. "Je to nositelné zařízení, na kterém jsou senzory a ty zaznamenávají pohyb oblasti hráze a pohyb kostrče. Pohyb těchto dvou oblastí detekuje, zda dochází nebo nedochází skutečně ke kontrakcím svalů pánevního dna," vysvětlil princip hlavní technický řeitel projektu Jan Vychytil z výzkumného centra NTC Západočeské univerzity v Plzni.
Přístroj vypadá jako kalhotky, které se navléknou přes spodní prádlo. Dva hlavní senzory, které měří zataení pánevních svalů, jsou v oblasti kostrče a hráze. Dalích pět kontrolních senzorů je v oblasti pánve a břicha, aby bylo moné rozliit, zda ena namísto kontrakce svalů pánevního dna pouze nezatíná břiní svaly. Výzkumníci nyní vyvíjejí mobilní aplikaci, která dá uivatelce okamitou zpětnou vazbu, zda cvičí správně.
Hlavní výhoda oproti dosavadním metodám je v tom, e zařízení je neinvazivní, tedy e ho můe pouívat i sama ena třeba doma. Dosud bylo k ověření kontroly nad pánevním dnem nutné vyetření přes pochvu nebo konečník, případně ultrazvuk. "My skutečně měříme jenom pohyb povrchových částí těla. Můeme takto diagnostikovat mimo lékařské prostředí, mimo zdravotnický personál," řekl Vychytil.
Mezinárodní tým teď hledá průmyslového partnera, který pomůe převést technologii z laboratoří do běné praxe. Podle Ruavého by nael uplatnění u gynekologů, fyzioterapeutů, ve fitness centrech, ale i v domácím pouití či v preventivních programech na kolách. Čím dříve se toti eny naučí správně ovládat a posilovat svaly pánevního dna, mohou eliminovat nebo oddálit případné budoucí obtíe.
