Krajské i všechna čtyři okresní města v Plzeňském kraji se v posledních čtyřech letech nemusela zadlužovat. Jejich rozpočty díky vyššímu podílu na sdílených daních i dotacím posilovaly, hospodaření ve valné většině končila s přebytky. Přestože města investovala vysoké sumy, hlavně Plzeň, mají stále na účtech dost peněz na rozvoj, zjistila ČTK z radnic a závěrečných účtů.
Plzeň v minulých třech letech hospodařila se skutečnými rozpočtovými výdaji mezi 7,8 až 9,7 miliardy korun, letos má dokonce v plánu vydat 14 miliard korun. Přestože krajské město plánovalo vždy schodkový rozpočet, vykázalo přebytky hospodaření. Zejména proto, že se plánované investice z různých příčin rozprostřely do více let, ale i díky úsporám.
V roce 2023 činil přebytek hospodaření téměř 1,1 miliardy Kč, další rok přes 790 milionů a loni 875 milionů Kč. Ušetřené peníze vydalo město na další projekty a část převedlo do rezervního fondu. Letos naplánovalo rozpočtový schodek 3,39 miliardy Kč, který má pokrýt ze svých fondů. Schválilo rekordní kapitálové výdaje, tedy investice, ve výši téměř šest miliard Kč, z toho stavby za 5,3 miliardy Kč - třeba bytové domy, sportovní halu, muzeum osvobození, přestavby kulturních domů DEPO 2015 a Peklo, parkovacích domy a silnice.
V roce 2023 činily skutečné kapitálové výdaje 1,56 miliardy Kč, z toho 1,16 miliardy bylo na stavby, o rok později byly výdaje 2,05 miliardy, z čehož tvořily 1,48 miliardy korun stavební investice a loni šlo na stavby 2,2 miliardy Kč z téměř 2,7 miliardy kapitálových výdajů. Opozice z ODS a TOP 09 po celé volební období kritizuje současné vedení města složené z ANO, STAN a Pro Plzeň za to, že plánované investice jsou vždy hluboko pod rozpočtovými plány. Koalice kontruje, že se stavby zpožďují vinou stavebního zákona, tendrů a dalšího.
V letech 2023 až 2026 město podle ředitelky ekonomického úřadu Hany Kuglerové nečerpalo žádnou půjčku. "Bez problémů splácelo úvěry z předchozích let a postupně snižovalo zadluženost. Zůstatek dluhu ke konci letošního roku bude činit 1,05 miliardy korun," uvedla. Splátky úvěrů včetně úroků má město rozvržené tak, aby nepředstavovaly významnou zátěž pro hospodaření. Například letos činí částka na jistinu a úroky 201 milionů Kč. "Míra zadlužení města je z hlediska jeho ekonomické síly odpovídající a bezpečná. Plzeň s velkou rezervou plní všechny podstatné ukazatele sledované pro hodnocení zadluženosti a dluhové služby," uvedla Kuglerová.
Klatovy jako druhé největší město regionu splatily v závěru loňského roku všechny úvěry. "Aktuálně máme na rezervách téměř 600 milionů korun," řekla mluvčí města Radmila Nagovská. Finanční rezervu kolem této hodnoty si drží po celé volební období. Rozpočtové příjmy se v těchto letech se pohybovaly mezi 820 miliony až 1,04 miliardy Kč. "V průběhu roku se vždy dělají podle potřeby rozpočtová opatření, která výsledný rozpočet navyšují. Na konci roku 2024 byly schválené příjmy pro loňský rok 695 milionů korun. Po osmi rozpočtových opatřeních se (díky zvýšeným příjmům a dotacím) navýšily na více než miliardu korun," uvedla. Podobně vystoupaly výdaje z původně schválených 511 milionů Kč na 1,03 miliardy na konci loňského roku, kdy město hospodařilo s přebytkem přes 15 milionů korun. V roce 2023 vykázalo "plusové" hospodaření 92 milionů korun, o rok později pak výjimečný schodek 32 milionů Kč.
Rokycany měly v letech 2023 až 2025 výdaje 498 až 664 milionů Kč a přebytky 72 milionů, 132 milionů a loni 6,5 milionu korun. Letošní výdaje město schválilo ve výši přes 1,12 miliardy Kč se schodkem 491 milionů Kč kvůli historicky největší investici do přestavby sokolovny. "Zatímco v roce 2023 investovalo město 118 milionů korun, loni už 221 milionů a letošní plán je přes 566 milionů korun," uvedla Milana Jirsová z finančního odboru. K letošnímu červnu měly Rokycany na účtech 992 milionů Kč.
Tachovu rostou příjmy, ale také výdaje. "Obě složky rozpočtu už setrvale přesáhly půl miliardy korun. Hospodaření bylo vždy vyrovnané, a to navzdory velkým investicím, které se pohybovaly okolo 150 milionů korun ročně," řekla Tereza Kořínská, mluvčí města. Tacho nemá žádný úvěr. Město tradičně schvaluje rozpočty jako schodkové a postupně je vylepšuje třeba dotacemi. Za rok 2023 mělo přebytek 44 milionů Kč, předloni 38 milionů a loni schodek 13 milionů Kč. Cílem města je vyrovnanost či mírný přebytek, řekla mluvčí. Zůstatek na účtech se od roku 2023 zvýšil z 213 milionů na loňských 237 milionů Kč.
Domažlice podle vedoucí finančního odboru Aleny Kučerové měly v letech 2023 až 2025 výdaje od 440 milionů do 504 milionů korun. "V těchto letech hospodařilo město s přebytkem přes 75 milionů, 54 milionů a 23 milionů korun," uvedla. Domažlice si během končícího volebního období nevzaly úvěr a ke konci letošního června měly ještě splatit přes 26 milionů korun z předchozích půjček. Stav finančních prostředků města činil k letošnímu 30. červnu téměř 223 milionů korun, uvedla Kučerová. Peníze využije na rozvoj.
