Uctívané sochy a obrazy, k nim se obraceli a obracejí věřící, představuje nová výstava v plzeňském Muzeu církevního umění plzeňské diecéze. Vypráví příběhy desítek známých a slavných poutních a zázračných soch a obrazů i méně známých lokálních projevů úcty. Textovou a fotografickou část doplňuje zhruba 20 milostných soch a obrazů. Některé z nich zapůjčily farnosti přímo z kostelů, jiné jsou u dlouhá léta uloeny v církevních depozitářích a veřejně jsou zpřístupněny poprvé, řekl dnes ČTK autor výstavy, historik Západočeského muzea v Plzni Luděk Krčmář.
Výstava je jedním z výstupů jeho vědecké činnosti, které se přes deset let věnuje. Snaí se komplexně představit poutní místa a místa zvlátní zbonosti diecéze a ukázat i jednotlivé milostné předměty, které byly v kostelech uctívány jako zázračné.
"Historik umění Jan Royt nazval západní Čechy druhou Svatou zemí, co se týče počtu poutních kostelů, kaplí a v nich uctívaných milostných soch a obrazů, a tato výstava to jednoznačně potvrzuje," řekl Krčmář. Podle něj je to dané zřejmě vlivem sousedního Německa, kde má uctívání velkou tradici. V diecézi, která zahrnuje větinu Plzeňského a Karlovarského kraje, je podle něj kolem tisíce míst s milostnými sochami a obrazy či s jejich kopiemi. Soch a obrazů, které podle církve skutečně konaly zázraky, je kolem stovky, řekl.
Aby mohla být socha označena za uctívanou nebo milostnou, musela církev oficiálně schválit na základně etření. Ačkoli větina zázraků připisovaných sochám a obrazům světců se stala před staletími, jsou i novějí případy. "Máme zázrak i kolem roku 2000, kdy Panna Marie Hartneberská uzdravila z rakoviny," řekl Krčmář.
Návtěvníkům popisky u jednotlivých soch, obrazů či fotografií vysvětlí, proč měli lidé dané dílo ve zvýené úctě, jaké jsou některým sochám například připisovány zázraky či zjevení. Nejčastěji to byly podle Krčmáře zázraky uzdravení, sochy ale konaly zázraky například i při ochraně před ohněm, záchraně křivě obviněného člověka, chránily úrodu, dobytek a podobně.
Větina z vystavených soch jsou z období gotiky, svoji úctu ale často získaly a v baroku. Nejrozsáhlejí kolekci představuje nejrozířenějí mariánská úcta, která je v plzeňské diecézi velmi ikonograficky rozmanitá. Jsou tu ikony či středověké obrazy Panny Marie Trůnící, Madony, Piety, Panny Marie Pomocné, Zjevení Panny Marie, Panny Marie Kojící, Panny Marie kapulířové, Panny Marie Růencové a dalích. Velké úcty dosáhla Svatá Trojice, Jeí Kristus, ze světců byla nejoblíbenějí sv. Anna, sv. Barbora a dalí.
Výstava potrvá do konce října.
