Víc než stovka lidí se dnes i přes dešťové přeháňky vypravila do Českého lesa připomenout si zaniklou horskou osadu Pastvina, německy Helldroth, na Tachovsku. Místo, kam chodili na pěší výlety obyvatelé Tachova, ožilo na jeden den vyprávěním zapomenutých příběhů, vyznačením a ozvučením zaniklých budov, besedami s pamětníky, komentovanou prohlídkou, vysvěcením kaple a božích muk, letním kinem či landartovou instalací, řekl dnes ČTK Matouš Horáček ze spolupořádajícího Česko-bavorského spolku přátelství a spolupráce.
"Pořádáme tyto akce z toho důvodu, aby se lidé měli kde potkat. Protože krajina je plná různých informačních cedulí, ale to mnohdy nemotivuje lidi k tomu, aby se opravdu potkali, seznámili se a mohli si popovídat," vysvětlil důvod vzniku spolku. Alespoň na krátkou chvíli tak už dříve ožila zaniklá obec Pavlův Studenec nebo bývalá osada Stará Knížecí Huť.
Na Tachovsku je podle Horáčka minimálně 100 zaniklých sídel - samoty, polosamoty, osady i celé vesnice. Jako třeba Pastvina. "Tady bylo ve špičce zhruba 19 chalup a asi 90 lidí tady bydlelo. Chalupy nebyly roztroušené po krajině, ale byly tady dvě ulice, takže to nebyla úplně samota," řekl. Bývala tu i trafika s potravinami, řeznictví či kamenická dílna.
Osada, kde žilo jen německé obyvatelstvo, vznikla v roce 1815. Zanikla po druhé světové válce s odsunem Němců. Následoval odstřel prázdných chalup. Na rozdíl od jiných obcí v okolí, Pastvinu noví obyvatelé už neosídlili. Dějinné zvraty přežily dodnes jen dvě budovy - chalupa číslo popisné osm a malá kaplička.
Lidé se tak dnes například dozvěděli, že v místech, kde nyní k nebi rostou dvě lípy, stál kdysi vyhledávaný výletní hostinec. Byl vyhlášený i tím, že tam často hrála muzika. Měli tam i hráče na harfu.
Účastníci setkání se dnes také seznámili s příběhem posledního obyvatele Pastviny - hodináře z hor Ferdinanda Hollicka. Narodil se v roce 1913 v jediné dodnes dochované chalupě a prožil tam celý život. Díky sňatku jeho sestry s Čechem se jim vyhnul poválečný odsun. Pamětníci si ještě dnes vzpomínají, jak žil na samotě s hospodářskými zvířaty, pamatují na jeho lámanou češtinu, stěny plné hodin i na jeho cesty za nákupy do Lesné. "Téměř vždy měl předloktí plné hodinek, které mu lidé dávali k opravě," řekl badatel z česko-bavorského spolku Pavel Procházka. Hollick zemřel na začátku 80. let.
Sousedské setkání nabídlo dnes i vzpomínky na volyňské Čechy, kteří po odsunu Němců osídlili okolní opuštěné vesnice, celodenní promítání tematických dokumentárních filmů a historických fotografií, polní badatelnu nebo šestikilometrovou stezku spojenou s osudem hodináře Hollicka a osady Helldroth.
