Projekt po téměř čtyřech letech není stále hotový. Naproti tomu záměr postavit nedaleko sportovní halu, se kterým přišel primátor Roman Zarzycký z ANO, je mnohem dál a letos má stavba začít.
Zástupci radnice průtahy v případě bazénu dávali do souvislosti s požadavky ZČU, která chce vědecká pracoviště ochránit před hlukem a vibracemi, aby nebyla ohrožena měření velmi citlivých a také velmi drahých přístrojů.
Rektor ZČU Miroslav Lávička tvrdí, že požadavky univerzity jsou dlouhodobě stejné. Ujišťuje, že ZČU přípravu projektu nijak neblokuje. „I my chceme, aby se ten bazén v dohledné době dostavěl,“ říká rektor.
U areálu ZČU má vzniknout sportovní hala a bazén. S halou nemá univerzita žádný problém a příprava zřejmě běží bez potíží. Situace kolem projektu bazénu je z pohledu univerzity jiná. Proč?
Vedení univerzity obě stavby začalo řešit v podstatě současně v roce 2024. Řekli jsme své požadavky. Požadovali jsme mimo jiné, aby byla provedena studie na vibrace, hluk nebo elektromagnetické vlnění. V případě sportovní haly vše probíhá naprosto bez problémů. V případě bazénu to ale neběží tak, jak bychom si představovali. Zdá se, že nejde o problém s těmi stavbami, ale spíš s přístupem k jejich přípravě.
Vědcům ze ZČU vadí otřesy, nad novým plaveckým areálem visí otazník |
V čem konkrétně z vašeho pohledu ten problém je?
V komunikaci. V prvním případě máme odezvu velmi rychlou. Dali jsme požadavky, a ty byly velmi rychle zpracovány. U bazénu jsme čekali na reakci přes rok, než se jimi začal někdo zabývat. Přitom u bazénu jsme očekávali, že reakce bude svižnější, protože je to komplikovanější záležitost a v rámci projektu se navíc řeší i parkování a příjezdová komunikace. Je pro nás důležitá protihluková studie i studie pro otřesy, a to během stavby i při pozdějším provozu. Aby nám stavba neohrozila výzkum, musíme to všechno mít zmapované, protože k měření ve vědeckých pracovištích používáme měřicí přístroje za stovky milionů, takže nejde jen o nějaké zkumavky, které by se chvěly.
V případě projektu sportovní haly je jednání absolutně bezkonfliktní. Týmy zástupců univerzity a města se už baví i o tom, kdy se naše měření odehrávají, a o tom, že stavba bude probíhat v jiných dnech, aby naše měření nebylo ovlivněno a znehodnoceno. V případě bazénu takhle daleko zdaleka nejsme.
Zmínil jste se také o příjezdové komunikaci a parkování. To je pro univerzitu stejně důležité?
Je to druhý moment, který je ale pro nás také podstatný. Musí se vyřešit příjezdová komunikace, a čím méně tam bude dopravy, tím to pro nás bude lepší. Další záležitostí je otázka parkování. Chtěl bych zdůraznit, že pozemek budoucího parkoviště i příjezdová komunikace jsou v majetku univerzity.
Náměstek primátora Pavel Bosák při jednání zastupitelů řekl, že se ukazuje, že univerzitě jde v případě bazénu hlavně o parkovací místa. Připouštíte to?
Tak to není. Parkování je jenom jeden z mozaiky problémů. Některé univerzity jsou kritizované, že neřeší parkování studujících a zaměstnanců, a v důsledku toho jsou pak auty obsazené ulice kolem nich. Takže my nechceme obsadit parkoviště třeba u Bauhausu nebo v obytné zóně. Vedle plánovaného bazénu máme na svém pozemku asi 90 parkovacích míst. Pokud město o tento pozemek stojí, musíme se domluvit na kompromisu. My jsme připraveni pozemek poskytnout.
Ale současně musíme nastavit budoucí režim tak, aby lidé, kteří půjdou do bazénu, tam mohli zaparkovat a my jsme také mohli využívat parkovací místa. Proto se objevila myšlenka parkovacího domu. Už v zadání architektonické soutěže na plavecký areál byl parkovací dům zmíněný. Máme také vyjádření Útvaru koncepce a rozvoje, kde stojí, že univerzita může počítat s parkovacím domem.
V souvislosti s jednáním o projektu bazénu z vedení města v minulosti zazněla domněnka, že projektanti dávají přednost zájmům univerzity před zájmem města.
Myslím, že to by ani nemohlo nastat, protože rozhodující slovo v projektu má město. Jsem přesvědčený, že je nutné k záměru přistupovat tak, že zájmy města a univerzity jsou stejné. To je podle mě základ a univerzita k tomu také tak přistupuje.
Začátkem roku jste se sešel s primátorem Romanem Zarzyckým a kromě jiného jste se měli bavit i o projektu na bazén. Primátor pak na sociálních sítích deklaroval, že jste si v té otázce rozuměli. Je to tak?
Řešili jsme širší spektrum záležitostí, ale viděl jsem i zájem o projekt bazénu. Shodli jsme se, že se musíme a chceme domluvit na tom, že se řešení najde. Za univerzitu věřím, že se s městem dohodneme. Věřím, že projekt bude odpovídat architektonické soutěži a stavba se vyřeší. Pokud by to pokračovalo způsobem, který jsme započali během setkání s panem primátorem, pak vidím světlo na konci tunelu. Jestliže by se podařilo synchronizovat práci týmů pro stavby haly a bazénu z hlediska vibrací a hluku, věřím, že to prospěje oběma projektům a realizace by se mohla urychlit.
Máte tedy po setkání s primátorem pocit, že možné „třecí plochy“ mezi univerzitou a zástupci města se už neobjeví? Právě primátor v minulosti poukazoval na to, že tak, aby vše vyhovovalo univerzitě, zvýšilo by to cenu stavby o zhruba 90 milionů korun, což považoval za nepřijatelné.
Mám pocit, že jsme si v případě projektu bazénu vyříkali úplně všechno. Primátorovi jsem řekl, že z našich diskusí s architekty vyplynulo, že by byli schopni otázku parkovacího domu vyřešit mnohem levněji, za cenu přibližně 18 milionů, což už nám připadá akceptovatelné. Také jsem řekl, že univerzita je připravena se na tom řešení finančně podílet. Pokud by se něco odehrávalo na našich pozemcích a šlo by i o univerzitní parkovací místa, je jasné, že do toho musíme také finančně vstoupit. Viděl jsem skicu toho a podle mě je to po architektonické stránce velice zdařilé. Ale rozhodnutí je na městě, my nejsme pro architekty zadavateli.
Říkal jste, že nyní už v otázce jednání s městem o projektu bazénu vidíte světlo na konci tunelu. Dokážete odhadnout, kdy z toho tunelu vyjedete?
Byl bych velmi rád, kdyby se v dubnu podařilo dospět k dohodě na finální verzi. My jsme připraveni jednat. Já musím domluvit řešení, které je dobré pro lidi na univerzitě, a k tomu potřebuji vidět studii k hluku a vibracím. I my chceme, aby se ten bazén v dohledné době dostavěl.
VIDEO: Nová tramvajová trať v Plzni vozí cestující až k univerzitě |
Možný negativní vliv vibrací a hluku řešila univerzita s městem už před několika roky při přípravě stavby tramvajové trati na Borská pole. Představovalo to tehdy nějaké komplikace nebo problém?
Pamatuji si, že tehdy pouze kolegové vznesli své požadavky, aby nebyl každým projetím tramvaje rušen jejich výzkum. Ty byly zástupci města akceptovány a vyřešeny. Byla to bezkonfliktní stavba. Žádný problém tedy tehdy nenastal.
