Areál Ševčinského dolu v Příbrami dnes oživil masopustní rej. V čele průvodu kráčel tradičně duch okolních brdských lesů Fabián, doprovázela ho kapela a důlní skřítci permoníci. Lidovou veselici si dopoledne nenechalo ujít více než 300 návštěvníků, které neodradilo ani nevlídné počasí. Na přípravě akce příbramské hornické muzeum třiadvacátým rokem spolupracuje se sborem dobrovolných hasičů z Bohutína, který masopust pořádá od roku 1926, tedy už 100 let.
U brány areálu průvod přivítali havíři ve slavnostních uniformách a převzali si bohutínské jitrnice z "pravých nefalšovaných českých prasátek". Jeden z havířů se zeptal, zda v nich nejsou piliny, další v žertu zaštěkal.
Letos bohutínští hasiči návštěvníky pobavili žertovnými scénkami na motivy pohádky Dařbuján a Pandrhola, jejíž scénář vzešel z pera známého příbramského rodáka, spisovatele a dramatika Jana Drdy. "Snažíme se ve spolupráci s bohutínskými hasiči každoročně vymyslet nějakou novou pointu čerpající ze zdejší historie. Ani letošek není výjimkou," řekl ČTK ředitel hornického muzea Josef Velfl.
Zvláštností příbramského hornického masopustu je především to, že se odehrává v industriálním prostředí. "Navazujeme na dávnou tradici, kdy si tento významný svátek připomínali v minulosti havíři," uvedl Velfl. Od klasických vesnických masopustů se ten hornický liší tím, že mezi protagonisty jsou například permoníci nebo havíři ve slavnostních uniformách.
Tradice masopustu v podání bohutínských hasičů je podle Velfla na zápis do Guinnessovy kniha rekordů. S masopustními oslavami v minulosti vyjížděli i do okolí, kromě Příbrami například i do skanzenu v Kouřimi. Každoročně vymýšlejí nové scénky.
Spolupráce s hornickým muzeem vznikla podle Velfla tak, že muzeum kdysi bohutínským hasičům nabídlo možnost uspořádat výstavu masopustních masek a kulis. "Pak jsme se dohodli, že kromě statické výstavy to bude nejlepší to tady přímo předvést. Od té doby to tady každoročně nabízíme veřejnosti," dodal Velfl.
Masopust známý také pod lidovými názvy fašank, ostatky nebo voračky je tradičně spojený vedle maškar také s bujarou zábavou a zabijačkami, v minulosti byl častým obdobím svateb. V křesťanské tradici masopust začíná po Třech králích a uzavírá ho úterý před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční čtyřicetidenní půst.
