„Celkem čtyřiceti lidem bez domova jsme jednorázově dali sto tisíc korun bez jakýchkoli podmínek. Jak s penězi naloží, je na nich,“ vysvětluje ředitelka organizace Neposeda Jana Hamplová.
„Projekt předpokládá, že dát lidem bez domova jednorázově větší obnos peněz jim nejen pomůže dostat se z ulice, ale také ušetřit desítky milionů korun, které každoročně putují z našich daní na sociální služby, azylové domy a podobně,“ dodává.
Podle dat Agentury pro sociální začleňování z roku 2017 už před sedmi lety vyšla péče na jednoho člověka bez domova stát na dva miliony korun ročně.
Hlavním kritériem pro výběr lidí do experimentu byla délka života strávená na ulici. Důležité pro výzkumný tým také bylo, aby bez střechy nad hlavou byli maximálně dva a půl roku.
Ještě žil, když ho zapálili. Za vraždu bezdomovce hrozí trojici výjimečné tresty |
„Podle vědeckých studií je to ta mezní hranice, za kterou výrazně slábne schopnost vrátit se zpátky k normám běžného života. Proto je potřeba ty lidi vracet do společnosti co nejrychleji,“ říká Melanie Zajacová, vedoucí výzkumného týmu a vedoucí katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Vybraní bezdomovci a bezdomovkyně také nesměli být závislí na alkoholu či jiných drogách, aby jim velký obnos peněz naopak neuškodil. Projekt je určený pouze pro Čechy, zejména kvůli usnadnění komunikace s výzkumníky a sociálními pracovníky.
Jiný přístup
Experiment je rozdělený na tři části a účastní se dohromady sto lidí, jejichž život bude po jeden rok pod drobnohledem.
Rozdělení jsou na tři skupiny, přičemž ta první dostane sto tisíc korun, druhá bude mít pouze k dispozici sociální pracovníky, a ta poslední bude mít oboje.
Skončil na úplném dně, teď pomáhá plzeňským strážníkům s bezdomovci |
„Dnes a denně v praxi sociálních služeb vidíme, že současné přístupy nevedou k řešení bezdomovectví a lidí bez domova přibývá. Nemůžeme očekávat, že budeme dělat věci stejně a výsledek bude jiný. Musíme hledat jiná řešení pro problémy naší moderní společnosti. A to ještě dřív, než z toho vznikne tak velký problém, který už nedokážeme vyřešit ani uplatit,“ míní Hamplová.
Zhoršující se situace je podle ní vidět na zájmu o terénní program Neposedy s názvem Křižovatka. V rámci něj se sociální pracovníci starají o lidi bez domova například v okolí Černého Mostu, Běchovic nebo Hloubětína. Za poslední dva roky se podle statistik organizace počet klientů takřka zdvojnásobil.
Tento stav je neúnosný pro sociální pracovníky, protože v případě Neposedy se jeden z nich stará za rok i o 120 lidí. Na každého má měsíčně jen zhruba hodinu a půl.
Bytová nouze v Praze● Bez střechy nad hlavou je v metropoli 4 400 lidí. ● V ubytovnách a azylových domech žije dohromady 1 900 lidí. ● Celkem 14 200 lidí se nachází v bytové nouzi, tedy hrozí jim vystěhování, bydlí v nevyhovujících prostorech nebo třeba u příbuzných. Zdroj: Zpráva o vyloučení z bydlení 2024 |
Velkou vytíženost hlásí například také Armáda spásy. „V Nízkoprahovém denním centru Tusarova nyní pracujeme průměrně s 400 klienty měsíčně,“ sděluje Šárka Bauer, ředitelka Centra sociálních služeb Karla Larssona v Holešovicích.
Terénní týmy Armády spásy spolupracují průměrně s 200 lidmi měsíčně, přičemž v zimě je poptávka po těchto službách ještě větší. Podíl lidí bez domova je v Praze nejvyšší z celého Česka. Velký počet jich je kolem hlavního nádraží, Anděla nebo v okrajových částech města.
Tisíce bezdomovců
Podle letošní Zprávy o vyloučení z bydlení je v Praze odhadem přes čtyři tisíce lidí bez střechy nad hlavou. Ty nejpesimističtější odhady ale hovoří až o 12 tisících.
Vzhledem k různým krizím posledních let spojeným například s inflací se ale stále více lidí dostává na okraj, ze kterého už na ulici vede velmi krátká cesta.
„Příspěvky na bydlení nestačí ani na byty s nižším standardem a pokrývají tak v podstatě jen ubytovny, kde poté řada znevýhodněných lidí skončí,“ popisuje autor zprávy Jan Klusáček, expert z Platformy na sociální bydlení.
