To dosud dělali až na katetrizačním sále. Cílem je zkrátit dobu srdeční zástavy, a tak lékaři z takzvaného ECMO týmu VFN a záchranáři hrají o minuty.
„Když dojde k zástavě srdce, spojíme se s dispečinkem záchranky, a pokud si potvrdíme, že jde o vhodného kandidáta k napojení na mimotělní oběh na ulici, skočím já, můj kolega a perfuzionista s mobilním ECMO (přístroj na mimotělní oběh, pozn. red.) do sanitky, která nám stojí v nemocnici. Ta nás odveze k pacientovi, což stihneme do 20 až 25 minut od chvíle, kdy zkolaboval, čili velmi rychle,“ přibližuje akci vedoucí lékař ECMO programu VFN a primář II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN Jan Bělohlávek.
Vhodný kandidát je ten, u kterého k hrudi přiložený defibrilátor doporučí výboj.
„Hodí se pro pacienty, kteří mají nějakou odstranitelnou příčinu zástavy, tedy hlavně ty s infarktem myokardu a fibrilací komor, u nichž defibrilátor doporučí šoky, jak to znáte z filmů. Pacienti, kteří mají srdeční zástavu s asystolí, což je úplné zastavení elektrické i mechanické činnosti srdce, mají většinou příčiny, které stejně nevyřešíme, a jejich šance na přežití je minimální nebo zcela nulová,“ upřesňuje Bělohlávek.
Dřív pacient umíral na místě
Jeho tým provádí pokročilé metody léčby ECPR (rozšířené resuscitace s využitím mimotělního oběhu, pozn. red.) při zástavě krevního oběhu od roku 2012. Program ECMO, tedy napojování na mimotělní oběh, je ve VFN ale rutinní záležitostí už od roku 2007 a podstoupila ho již tisícovka lidí.
Dříve, pokud se nemocnému neobnovil oběh, umíral na místě. V současnosti většinu z nich převezou právě na Karlovo náměstí, a to za neustálé resuscitace. V případě, že srdeční zástava trvá, jsou nemocní napojeni na mimotělní oběh.
ECMO zachránilo chlapce, který byl půl hodiny pod ledem. Pomáhá i novorozencům |
U části pacientů se podle Bělohlávka obnoví srdeční funkce a krevní oběh záhy po tomto napojení a u části je nutné nejprve na katetrizačním sále odstranit příčinu srdeční zástavy.
„To je typicky uzávěr věnčité tepny u infarktu myokardu, katetrizační ošetření provádíme záhy po napojení na mimotělní oběh, aby poškození srdečního svalu bylo co nejmenší. U části pacientů však bohužel k obnově srdeční funkce dojít vůbec nemusí,“ dodává primář.
Až 40 procent pacientů ale přežije. „Myslím tím bez následků, především bez závažného poškození mozku,“ upozorňuje Bělohlávek.
Často to dopadá dobře, ale jsou i výjimky, líčí člen týmu, který vyráží k novorozencům |
Lékaři VFN ročně ošetří kolem 50 takových pacientů z celkového počtu až 700 pacientů s oběhovou zástavou v Praze. Letos se ale lékaři a záchranáři pro zkrácení času při zástavě srdce do napojení na život zachraňující mimotělní oběh vydali za pacienty.
„Pacienta po příjezdu ihned kanylujeme, napojíme jej na mimotělní oběh a následně ho odvezeme společně se záchranáři k nám, většinou na katetrizační sál,“ konstatuje primář.
Lékaři zachránili muže, kterému dvě hodiny netlouklo srdce. Mozek má v pořádku |
„Aktivní participace ECMO týmu VFN na přednemocniční záchraně dává lékařům možnost včas a rychleji pacientům s refrakterní srdeční zástavou (stav, kdy u nemocných se srdeční zástavou nedochází k obnově spontánní cirkulace, pozn. red.) zajistit vysoce specializovanou péči díky přednemocniční ECPR. Cílem je zvýšit šance pacientů na přežití s dobrým neurologickým výsledkem a zajištění následné komplexní, dlouhodobé specializované nemocniční péče pro tuto vysoce rizikovou populaci resuscitovaných pacientů,“ vysvětluje Daniel Rob, kardiolog II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN.
Od začátku roku do poloviny října vyjel ECMO tým k případu zástavy srdce devětkrát. Pět pacientů napojil a dva z nich přežili. „U všech pacientů jsme dosahovali daleko lepších časů, než kdyby nám je vezla sanitka do nemocnice. Takže je to cesta, na kterou jsme se vydali, a myslíme si, že ta cesta má smysl,“ uzavírá Bělohlávek.
