Na centrálním prostranství mezi dvěma částmi tohoto území tak nově stojí zlatý prapor na stožáru se zasazenými prstenci světla.
„Dílo důstojně vzdává poctu generálu Kutlvašrovi a kolemjdoucím otevírá silný příběh člověka, který pro naši společnost vykonal mnohé, ačkoli mu komunistický režim poděkoval téměř dvanáctiletým vězením s doživotními následky,“ popisuje Ondřej Tichý, který se svým návrhem pomníku zvítězil v umělecké soutěži.
 |
Byť v květnu 1945 vedl povstalce k vítězství nad okupanty, nebyl Kutlvašr odměněn slávou a uznáním. Naopak, hned po válce byl pronásledován komunisty. Důvodem byla především jeho účast na jednáních o kapitulaci německých jednotek. Ty totiž mohly po složení zbraní volně projet městem a vzdát se západním spojencům.
Kapitulace zachránila také životy Pražanů. Avšak kvůli tomu bezprostředně po skončení války Sověti žádali, aby z vyšších funkcí armády odešli lidé, kteří „znevážili“ hodnotu vítězství SSSR ve válce. V této souvislosti jmenovali také generála Karla Kutlvašra.
Unikátní záběry: Kryt, odkud generál Kutlvašr velel Pražskému povstání |
Krátce po únorovém převratu skončil ve výslužbě. Ještě téhož roku byl zatčen a v květnu 1949 ve vykonstruovaném procesu poslán do vězení za velezradu. Tam pobýval až do amnestie prezidenta Antonína Novotného v roce 1960.
Z vězení se vrátil ve špatném zdravotním stavu. Kvůli velmi nízkému starobnímu důchodu musel i tak nastoupit do práce. Nejdříve jako hlídač v Jízdárně Pražského hradu, odkud ale musel odejít. Jeho posledním působištěm byl právě Nuselský pivovar, kde pracoval rovněž jako hlídač. Ne však na dlouho, jelikož už začátkem října 1961 zemřel na infarkt.
„Zapojení uměleckého díla do nového prostranství je podpořeno jeho světelným prvkem upomínajícím na poslední noční služby hrdiny, jehož odkaz měl být minulým režimem z našich dějin vymazán,“ popisuje Marie Foltýnová, předsedkyně soutěžní poroty a kurátorka Galerie hlavního města Prahy.
Životní křižovatky
Vojenské kariéře se absolvent obchodní školy a úředník firmy Vielwert & Dědina Karel Kutlvašr věnoval náhodou. Začátek první světové války jej roku 1914 zastihl v Kyjevě, působil v České družině a legiích. Po vzniku Československa zůstal v armádě. Velel 1. pěšímu pluku Mistra Jana Husa v Českých Budějovicích. Ve 33 letech se roku 1928 stal jedním z nejmladších generálů.
Kritické dny roku 1938 prožil jako velitel 4. divize v Hradci Králové na exponovaném úseku německé hranice. „V roce 1938 se Kutlvašr dvakrát ocitl v první linii, když během květnové a zářijové mobilizace velel úseku od Náchoda po moravskou hranici,“ shrnují historici.
Zvon Staroměstské radnice nepřežil válku, teď jeho části představí výstava |
Do odboje se zapojil hned po německé okupaci. „Jako důstojník jsem si byl vždy vědom svých stavovských povinností, což jsem prokázal účastí jak v prvním, tak v druhém odboji,“ zdůraznil Kutlvašr.
Povstalcům velel od 5. května 1945 ze štábu v krytu v Bartolomějské ulici. Zde jednal i s politiky z České národní rady. „Vydržet, nikdy se nevzdat,“ znělo jeho krédo.
Umlčený zvon opět zaznělMlčení je u konce, po 80 letech se na Staroměstskou radnici vrátila replika unikátního, sedm století starého zvonu. Expertům se podařilo opravit jeho zvuk v tónu Dis1, který zazněl v pondělí odpoledne v den výročí vypuknutí Pražského povstání. Zvon ztichl jako jedna z posledních obětí německého ostřelování metropole ve vypálené radnici 8. května 1945. V pondělí ve čtyři hodiny odpoledne včera opět zazněl ze Staroměstské radnice tón zvonu. Stalo se přesně po 80 letech od jeho devastace. Poté, co jej střelba a plameny zničily, zbylo z něj 46 fragmentů. „Jde rozsahem o malou výstavu, ale o velký návrat. Fragmenty zvonu ležely od války v depozitu, odkud byly vyzvednuty z iniciativy Staroměstských zvoníků,“ vysvětlil Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy (MP). To spojilo síly historiků a dalších odborníků s moderní technologií a nechalo prostřednictvím 3D technologie naskenovat 46 originálních úlomků zničeného zvonu, které jsou uloženy v jeho depozitářích. Následně se úlomky vytiskly a v měřítku 1:4 sestavily do modelu zvonu. Na něm bylo možno vidět jak stopy běžného užívání jako zvonění a odbíjení, tak stopy poškození. Poté vznikl 3D model 1:1, který bude vystavený. Na obnově se významně podílel člen dynastie zvonařů Petr R. Manoušek. Velký návrat „Repliku Staroměstského zvonu budou moci návštěvníci zhlédnout v prostorách nově zrekonstruovaného přízemí Staroměstské radnice. Po oslavách výročí Pražského povstání výstavu trvale umístíme do reprezentačních prostor radnice,“ uvedla místopředsedkyně představenstva Prague City Tourism Jana Adamcová. Zvon utrpěl vážné poškození granátem paradoxně v okamžiku, kdy německé velení 8. května 1945 podepisovalo v Bartolomějské ulici kapitulaci. „Zásah mohl přijít od Malého rynku či jižní strany Staroměstského náměstí,“ uvedl historik Bohuslav Rejzl. V ústí Celetné tehdy sídlila NSDAP, v Právnické fakultě SS, na Letné stály baterie děl. Radnice se jako jedno z center povstání ocitla i pod palbou stíhačů tanků Hetzer. Kvůli této střelbě začala věž hořet a při tom se takřka třítunový zvon propadl. Zvon pocházel z počátku vlády Jana Lucemburského z roku 1313. „Ulít jej nechal opat kláštera na Břevnově Bavor z Nečtin,“ vysvětlila Jana Bělová z MP. Později se ocitl na radnici. |
