Na sever, na západ, na východ a nakonec i na jih. Ať už od metropole vyrazíte do středních Čech jakýmkoli směrem, můžete si být jistí, že po čase natrefíte na nějaké místo s vyhlídkou. A nemusí to být jen přírodní vyvýšenina v podobě kopce či nějaká skalka. Kraj je doslova posetý věžemi hradů a zámků a především rozhlednami různých tvarů.
Vysoko nad Orlickým jezerem.
Na samém pomezí středních a jižních Čech se nad oblíbenou orlickou přehradou tyčí hned dvě. Na místě zvaném tajemně Onen Svět se nachází stejnojmenná chata z roku 1940. O více než šest desetiletí mladší je sousední Langova rozhledna. Doporučit ji lze romantickým povahám. Kromě nádherných výhledů tam totiž po objednání nabízejí večeři ve výšce patnáct metrů nad zemí.
Celý magazín |
Pohled z ptačí perspektivy na orlické jezero nabízí ještě nedaleká rozhledna Milada. Ženské jméno nedostala náhodou, ale po mamince autora nápadu stavitele Radomila Kessla. Devítipatrová dřevěná konstrukce stojí na vrchu Krchov od roku 2017.
Na Příbramsku se pak mohou turisté pohledem z výšky kochat v Brdech z rozhledny Studený vrch. Více než sedmnáctimetrovou kamennou věž tam postavili v roce 1940. Po zdolání 81 schodů je tu až do října možné spatřit Šumavu, ale také Krušné hory, Krkonoše či Ještěd.
Blanické vojsko a praotec Čech
Severovýchodně od zmiňované oblasti středního Povltaví se nachází kraj blanických rytířů. Jak praví známá pověst, bojovníci dřímají uvnitř hory Velký Blaník a v čele se svatým Václavem vyjedou na pomoc, až bude českým zemím nejhůře. I na vrcholu bájné hory stojí rozhledna. A ve srovnání s orlickými vyhlídkami je už doslova seniorského věku. Téměř třicetimetrová stavba ve tvaru husitské hlásky slouží k pohledu do kraje z výšky téměř třiceti metrů více než osm desetiletí.
U pověstí z doby prapředků ale ještě chvíli zůstaneme. Pouze je třeba se přesunout na sever středních Čech, k obci Kostelní Hlavno, kde před dekádou upravili na vyhlídkovou plošinu někdejší vojenskou strážní věž. V zorném poli se po výstupu na plošinu objeví hora Říp, na které údajně praotec Čech rozhodl, že se jeho kmen usídlí právě zde.
Vstup na rozhlednu je ale možný pouze se školeným průvodcem. Je otevřená od dubna do října vždy první sobotu v měsíci od 15.00 do 17.00 hodin.
Na západ až do Krušných hor
Na větrné růžici nyní zbývá už jen západ kraje. I ten je možné přehlédnout z výšky. Například ze Senecké rozhledny u Pavlíkova. Je vysoká 21,5 metru a nabízí výhled i těm, kteří se do větších výšek příliš nehrnou. Nejnižší vyhlídkový ochoz je už ve výšce 7,9 metru, druhý je pak v osmnácti metrech nad zemí. K rozhledně navíc vede turistická trasa se šesti vlastivědnými naučnými panely.
Až na Ústecko a Karlovarsko je možné dohlédnout z ještě o něco západněji položené vyhlídky. Tou je rozhledna na Mackově hoře nedaleko Nového Strašecí. Do výšky 21 metrů tam návštěvníci vystoupají po kovovém točitém schodišti. Opět nic pro slabší povahy. Překonat závrať, pokud to alespoň trochu jde, se ale i v tomto případě vyplatí. Spatříte Milešovku, ale třeba i krušnohorský Klínovec.
