Kněze Adolfa Kajpra, který zemřel v Leopoldově jako vězeň komunistického režimu, připomíná ode dneška v Bratronicích na Kladensku pomník. V Bratronicích žil Kajpr se svou tetou, která se o něj starala po smrti jeho rodičů. Pomník vznikl i díky veřejné sbírce. Jeho dnešního odhalení se účastnili i knězovi příbuzní včetně Bohuslava Kajpra, který je vnukem Adolfova bratra Josefa, řekli dnes ČTK Petra Honová a její manžel Matěj, který je také vzdáleným Kajprovým příbuzným. Od smrti Kajpra dnes uplynulo 65 let.
Ke Kajprovu osudu se Honovi dostali při prozkoumávání svého rodokmenu. Na této zálibě považují za zajímavá i zjištění konkrétních osudů obyčejných lidí na pozadí velkých dějin. "Jeho (Kajprův) osud byl velmi propletený s dějinami 20. století," uvedl Hon. Podle něj má Kajprovo poselství co říci i v dnešní době.
Pomník stojí u bratronického kostela Všech svatých. Tvoří jej figura Kajpra sevřená mezi bloky kamene, které symbolizující střet člověka – osobnosti s totalitní mocí, na jedné straně nacistickou a na druhé straně komunistickou. Autorkou návrhu je sochařka Klára Žán Valentová.
Kajpr se narodil 5.července 1902 v obci Hředle. Jeho rodiče byli oddáni v Bratronicích, posléze v Hředlích provozovali hostinec a řeznictví. Po smrti matky v roce 1905 se otec se syny vrátil do Bratronic, o rok později zemřel též. Kajpra vychovával teta Klára Kajprová. V Bratronicích chodil do školy a v kostele byla i jeho primice (první mše po završení kněžského studia). "Na Bratronice vzpomínal i v dopisech z vězení," dodala Honová.
Od roku 1937 Kajpr působil ve farnosti svatého Ignáce v Praze, kde je pohřben. Pracoval též pro několik časopisů a vyučoval filozofii na diecézní teologické škole. V roce 1941 byl zatčen a až do roku 1945 postupně vězněn v několika koncentračních táborech včetně Mauthausenu a Dachau. Po válce se vrátil k vyučování i publikační činnosti. V roce 1950 byl zatčen a odsouzen na 12 let za velezradu. Podle spoluvězňů se věnoval jejich vzdělávání. Zemřel ve vězeňské nemocnici na následky dvou infarktů.
Na vzniku pomníku se podíleli kromě spolku Klíče pro demokracii zástupci obce i místní obyvatelé, podpořili je i představitelé Tovaryšstva Ježíšova, jehož byl Kajpr členem. Celkové náklady dosáhly zhruba 600.000 korun.
