Následky naštěstí nebyly fatální, přesto bylo třeba věnovat péči hned několika pacientům, včetně dětí.
„Jednoho dospělého a čtyři děti jsme převezli do kladenské nemocnice, kde podstoupí terapii v termobarické komoře. Všichni jsou ale mimo ohrožení života,“ konstatovala mluvčí středočeských záchranářů Monika Nováková.
Když to jde, ihned vyvětrat
Právě s nástupem chladnějšího počasí jsou podle záchranářů podobné výjezdy poměrně časté. Příčinou bývá únik nebezpečných látek při nekvalitním spalování v topidlech, která nejsou v dobrém stavu. Stejně tomu bylo také ve zmiňovaném nejčerstvějším případě. Navíc ve stejné lokalitě došlo k podobné nešťastné události opakovaně.
„Zasahující hasiči naměřili zvýšené hodnoty oxidu uhelnatého hlavně v kotelně. Kotel proto vyloučili z dalšího užívání a celou budovu odvětrali,“ uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje Tereza Sýkora Fliegerová.
Konec kotlů na uhlí do deseti let. Stát lidem výměnu zadotuje |
Ne vždy ale dramatický zásah končí s jen dočasnými následky na zdraví. Začátkem letošního dubna se při úniku oxidu uhelnatého stala tragédie v Dolních Břežanech. V rodinném domě se ho tam nadýchali čtyři lidé. „Tři z nich byli v bezvědomí a skončili v nemocnici. Jednoho museli záchranáři resuscitovat, bohužel neúspěšně,“ řekla k události mluvčí středočeské policie Michaela Richterová.
Zmiňovaný oxid uhelnatý je totiž nejen mimořádně nebezpečná, ale také obtížně identifikovatelná látka. Jde o bezbarvý plyn bez zápachu, který vzniká nedokonalým spalováním organických látek. Při vdechování se ale váže místo kyslíku na hemoglobin obsažený v červených krvinkách.
K různě závažným otravám tak vedou právě závady na domácích topeništích. Riziko představují jak klasická kamna či kotle, tak třeba ohřívače vody na plyn nebo také krby.
V bytě na pražském Smíchově unikl oxid uhelnatý, dva lidé skončili v nemocnici |
Pokud obyvatelé domu či bytu zjistí, že je něco s jejich topidlem v nepořádku, cítí třeba zápach nebo je jim a jejich blízkým nevolno, měli by se obrátit na záchranáře.
„Vždy je třeba neprodleně zajistit přísun čerstvého vzduchu, prostě otevřít okna, vyvětrat. Pokud je už někomu špatně či jsou tam lidé v bezvědomí, ihned volat záchranku,“ doporučuje Monika Nováková s tím, že by lidé neměli vstupovat do místnosti, kde se nachází kotel či jiný zdroj jedovatých zplodin. „Nemají k tomu vybavení, jako je třeba dýchací technika, je třeba to nechat na zasahujících hasičích,“ konstatuje záchranářka.
Detektor vyjde na pár set korun
Hasiči navíc dorazí také s měřicími přístroji, které umějí určit nejen míru zamoření, ale bezpečně najdou i zdroj problému. V tomto případě se liší postup podle toho, zda jde o zásah v rodinném domě nebo například v paneláku s více byty. V druhém případě je vždy namístě evakuace lidí přinejmenším z okolních jednotek, ne-li z celého domu.
K otravám podle odborníků přispívá i zateplení a výměna oken. Byty jsou více utěsněné, což brání přirozenému pohybu vzduchu.
V domě se čtyři lidé zřejmě otrávili oxidem uhelnatým, jeden člověk zemřel |
Důležitá je ale hlavně prevence, která spočívá především v pravidelných kontrolách topného zařízení. „Každý komín připojený k funkčnímu kotli na vytápění musí alespoň jednou za rok zkontrolovat kominík,“ zní nařízení, které je součástí předpisu o požární bezpečnosti.
Hasiči doporučují pořídit si detektor, speciální zařízení, které vyšší koncentrace nebezpečných látek ve vzduchu objeví a zalarmuje obyvatele bytu či domu. Nejde přitom o nákladné zařízení, ceny startují na několika stokorunách.
Komín připojený ke kotli musí každý rok zrevidovat kominík.
