Trasa B je nejmladší ze všech tří linek, ale je nejdelší.
Jestliže v den zahájení provozu měřila 4,9 kilometru, obsluhovala sedm stanic a cesta trvala devět minut, dnes mezi stanicemi Zličínem a Černým Mostem urazí cestující téměř 26 kilometrů za 41 minut.
Metro na Zličín jezdí 30 let. Mělo končit ve Stodůlkách, kde je i odbočka nikam |
Stavba třetí trasy metra začala v roce 1979 a první lidé se jí mezi Smíchovským nádražím a stanicí Sokolovská (dnes Florenc) svezli právě 2. listopadu 1985.
Speciální jízdy k výročíDopravní podnik v neděli 2. listopadu připravil pro cestující výroční jízdy. Historické soupravy i s dobovým hlášením stanic jezdí ve zhruba 40minutových intervalech mezi Smíchovským nádražím a Florencí až do 15 hodin. |
Béčko se však postupně rozšiřovalo nejprve na jihozápad a později na východ metropole, což znamenalo výrazné zlepšení dopravní dostupnosti pro nově budovaná sídliště s desítkami tisíc obyvatel dopravně závislých především na autobusech.
K prvnímu prodloužení došlo v říjnu 1988 směrem na západ. Šlo o úsek Smíchovské nádraží – Dukelská (dnes Nové Butovice), o dva roky a měsíc později následovaly na opačné straně čtyři stanice od Florence k Českomoravské.
V roce 1994 přibyl úsek z Butovic na Zličín a naposledy v roce 1998 došlo k prodloužení od Českomoravské na Černý Most.
Se Zličínem se nepočítalo, pak končil v polích
Zajímavostí úseku směrem na Zličín je to, že linka měla podle původních plánů končit o stanici dřív – ve Stodůlkách. „V původních plánech se skutečně počítalo s tím, že metro bude končit v Jihozápadním Městě, tedy ve stanici Stodůlky,“ řekl před lety iDNES.cz tehdejší vedoucí Archivu Dopravního podniku Pavel Fojtík.
Depo vlaků totiž mělo původně stát v Jinonicích. Jenže to se nepovažovalo za zcela výhodné, a tak byly plány překresleny s tím, že bude na Zličíně. „A aby tam nezůstal poměrně dlouhý úsek bez využití, rozhodlo se také o stavbě stanice,“ dodal Fojtík. Stanice Zličín tak vyrostla v polích.
OBRAZEM: Milník pro metro D. První stanice je vyražena, podívejte se dovnitř |
Další zajímavostí bylo, že ve všech pěti nových stanicích se už od projektování počítalo s výtahy, což byla tehdy novinka.
Specifikem trasy B je i to, že byla na obou koncích vybudována zčásti po povrchu. Jeden zhruba kilometrový úsek je mezi stanicemi Rajská zahrada a Černý Most, na druhé straně spojuje venkovní tubus Hůrku s Lužinami.
Měly by se v metru opět zavést turnikety?
Moskevská, Švermova, Dukelská...
Po roce 1989 bylo několik stanic přejmenováno. Moskevská na Anděl, Švermova na Jinonice a Dukelská na Nové Butovice. Například Vysočanská se původně měla jmenovat Lidových milicí, byla ale otevřena až po roce 1989. Českomoravská měla nést jméno prezidenta Zápotockého a Invalidovna předválečného předsedy KSČ Josefa Hakena.
Historik: Metro mělo původně vést středem magistrály a jezdit přes mosty |
Do historie trasy B výrazně zasáhly ničivé záplavy v srpnu 2002. Během nich bylo „béčko“ vůbec nejpostiženější částí podzemí dráhy, z celkem 17 zatopených stanic jich 12 bylo právě na této lince.
Zřejmě nejvíce byla poškozena stanice Florenc B, kde zůstaly zatopeny i dvě vlakové soupravy, jejich snímky se staly jedním ze symbolů povodní. Poslední části metra se otevřely právě na trase B, a to až koncem března 2003. Během rekonstrukcí se ale některé stanice přišly o část své původní výzdoby.
