Ministerstvo zdravotnictví totiž plánuje počet porodnic omezit. Doporučuje jejich zřizovatelům – tedy městům a krajům – zrušit ty „malé“. Představa šéfa resortu Adama Vojtěcha (ANO) je jasná.
Tam, kde se rodí méně než 600 dětí ročně, může být místo porodnice pavilon s jinou péčí. Vzhledem ke stárnutí populace třeba léčebna dlouhodobě nemocných.
„Máme trend nejnižší porodnosti od 18. století, což se samozřejmě projeví na síti gynekologicko-porodnických i pediatrických oddělení. Prostě není možné, abychom měli porodnice, které dělají 150, 200 porodů za rok. To je nebezpečné pro rodičky i pro miminka,“ uvedl Vojtěch. A zmíněné tři středočeské porodnice kvótu ministerstva nesplňují. V benešovské loni přivedli na svět 540 novorozenců, ve Slaném 466 a v Čáslavi jen 322 dětí.
Rodičky vábí agentura
Slánská radnice řeší budoucnost porodnice ve zdejší městské nemocnici dlouhodobě.
„Čísla narozených se zde nevyvíjejí příznivě. Provoz porodního oddělení musí město dotovat. Ve snaze situaci zlepšit si nemocnice dokonce najala agenturu, která dostala za úkol přivést více rodiček odjinud. Rada města se bude chtít seznámit s tím, jak tento krok přispěl ke zvýšení porodnosti. Stejně tak s vypracovanou prognózou dalšího vývoje,“ řekl starosta města Martin Hrabánek (ODS).
Počet narozených dětí v ČR se propadl na historické minimum. Loni jich bylo 78 tisíc![]() |
Snahou radnice je nadále udržet chod nemocnice v co největším spektru nabízených služeb. V českém kontextu je přitom unikátní, aby město s přibližně 17 tisíci obyvateli zřizovalo tak velké zdravotnické zařízení s lůžky, operačními sály, porodnicí či urgentním příjmem. Obdobné najdeme spíše ve větších městech.
Nemocnice ve Slaném ale zajišťuje svou spádovostí péči pro až 120 tisíc obyvatel Kladenska, Mělnicka i Lounska. „Naší snahou je udržet provoz porodnice i přes snahu státu menší z nich zrušit. Já tomu i rozumím, trend poklesu porodnosti je nezpochybnitelný. Slaný se ale s novou zástavbou rozvíjí a k záchraně porodnice můžeme jako město přispět i snahou změnit demografický vývoj přílivem nových obyvatel,“ dodal starosta.
Vedení městské nemocnice v Čáslavi vyjednávalo o budoucnosti zdejší porodnice s největší tuzemskou zdravotní pojišťovnou letos v květnu, zatím bez konkrétního výsledku. Další kolo jednání by mělo následovat v polovině září.
Buď porodnice, nebo nic. Ženy, které rodí doma, nechává stát bez podpory![]() |
„Zdejší porodnice má 130 let dlouhou tradici. Vzhledem k tomu, že v okolí je několik dalších, například v Kolíně, drželi jsme v posledních letech hranici kolem 330 porodů ročně. Byť jsme se po uzavření porodnice v Kutné Hoře dostali přes hranici 400. Že dosáhneme požadovaných 600 porodů ročně, ale není reálné. To v Čáslavi bylo naposledy v sedmdesátých letech, kdy přicházely na svět takzvané Husákovy děti,“ popsal aktuální situaci ředitel zařízení Ctibor Provazník.
Poukazuje zároveň na ekonomickou nerentabilitu oddělení, které při jednom porodu denně vyžaduje nepřetržitý provoz. Ač sám porodník, chápe, že v tomto směru má státem avizované snížení tuzemského počtu porodnic zhruba o třetinu reálný smysl. „Pokud té naší vystaví pojišťovna stopku, může se v budoucnu změnit třeba v oddělení následné péče,“ prohlásil ředitel.
Rodí se málo dětí, nové školky budou „na obtíž“. Někde ale bude přetlak![]() |
Kraj chce porodnici udržet
Na rozdíl od Slaného a Čáslavi, kde jde o městské nemocnice, zřizuje benešovskou Nemocnici Rudolfa a Stefanie Středočeský kraj. Jeho radní pro oblast zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS) věří, že porodnice v krajské síti zůstane a rušit se nebude.
„I přes období rekonstrukce, ve kterém se porodnice nachází, eviduje porodnice narůstající zájem o předporodní péči i porody. Jedná se o akreditované pracoviště, které doporučuje čím dál více nastávajících matek. Benešovská porodnice disponuje stabilním a vysoce erudovaným týmem gynekologů a neonatologů, který dlouhodobě garantuje vysoce kvalitní a bezpečnou nejen porodní, ale i gynekologickou péči,“ zdůvodnil to Pavlík.





















