Takzvanou řezanou mozaiku vymyslel na počátku minulého století Emil Sommerschuh, tehdejšíředitel a spolumajitelrakovnické keramické továrny lidově zvané Šamotka. „Mozaiky vznikaly hlavně v letech 1903 až 1926, původně jako keramická ozdoba skleněných kostelních vitráží. Používaly se ale i k výzdobě hotelů, nádraží, činžovních budov, škol, ale i kaplí a náhrobků,“ popisuje rakovnický vlastivědný publicista Roman Hartl s tím, že byly rozeseté po celé tehdejší republice. Do dnešních dnů se jich nejvíce dochovalo v Praze, ale nalézt je můžeme také v Prostějově nebo Uherském Hradišti.
Celý magazín |
Na rozdíl od tradiční mozaiky sestavené z tvarově podobných různobarevných dílků, se ta rakovnická skládala jako puzzle. Každý její dílek byl předem vytvarovaným originálem a měl v celkové kompozici jasně dané místo. Mozaiky vznikaly na základě výtvarných návrhů.
„Jelikož výroba rakovnických mozaik byla patentovaná, nikde jinde ve světě obdobné nevznikly. Jedná se tedy o naprostý unikát,“ konstatuje Hartl.
Na kostele a sokolovně
V Rakovníku se nacházejí dvě z dochovaných mozaik. Jednou z nich je obraz piety na kostele sv. Bartoloměje. Pochází z roku 1934.
„Má zajímavý příběh. Původně byla vyrobena pro křížovou cestu v moravském Svatém Hostýně. Jsou tam kapličky od Dušana Jurkoviče, které měly ozdobit obrazy Jožky Uprky malované na skle. Protože ale špatně vzdorovaly tamnímu podnebí, namaloval Uprka jen tři. Náhradou za ně se staly rakovnické mozaiky, které tam byly instalovány na jednotlivá zastavení křížové cesty. Jedná se o největší a nejvýznamnější souborřezané mozaiky, který tvoří třicet biblických obrazů. Na jednom zastavení ale nakonec zůstaly Uprkovy malby. A poslední, už rozkreslenou mozaiku tak koupila obyvatelka Rakovníka Alžběta Heroldová a nechala ji umístit na zdejší kostel,“ popisuje vlastivědný publicista.
Menší mozaika ze Šamotky je k vidění také na památkově chráněné sokolovně. Vyrobena byla v roce 1914.
Největší mozailka
Zřejmě největší obraz z mozaiky v Čechách, široký přibližně deset metrů, zdobí od roku 1905 spolkový dům pěveckého spolku Hlahol ve Vojtěšské ulici v Praze. Vznikl podle předlohy malíře Karla Ludvíka Klusáčka a znázorňuje alegorii hudby. Je umístěn ve štítu objektu. Další menšírakovnická mozaika s vyobrazením ptáka fénixe se nachází nad vstupem do secesní budovy.
Z roku 1905 pocházejí mozaikové obrazy na fasádě domu v pražské Široké ulici poblíž Starého židovského hřbitova. „Pozornost kolemjdoucích poutá především obrázek Panny Marie s Ježíškem umístěný na nároží budovy v úrovni prvního patra,“ připomíná Roman Hartl.
Ozdoba Fantovy budovy
Nejpůsobivější pražský soubor rakovnických řezaných mozaik je k vidění ve zrekonstruovaném západním křídle historické Fantovy budovy hlavního nádraží. „Dekorativní mozaiky s figurálními a rostlinnými motivy zdobí také Sloupový sál, původně restauraci a čekárnu třetí třídy. Vévodí mu čtyři obrazy s ženskými postavami představujícími čtyři roční období, a čtveřice obrazů znázorňujících lov, rybolov a další činnosti. Vznikly také podle návrhů malíře Karla Ludvíka Klusáčka. Sloupový sál ale není běžně přístupný, jen v rámci organizovaných prohlídek,“ vypráví publicista.
Tři mozaikové obrazy jsou například i na fasádě známého secesního hotelu Paříž v sousedství Obecního domu. V něm pro změnu najdeme dlaždice z Rakovníka na podlahách.
„Na hlavním obrazu v hotelu je vyobrazena korunovaná žena v královském oděvu a s lipovou ratolestí v ruce. Dva postranní obrazy znázorňují muže a ženu v lidových krojích. Předlohy vytvořil malířJano Köhler, který je rovněž autorem předloh mozaik pro křížovou cestu v moravském Svatém Hostýně,“ připomíná Roman Hartl s tím, že rakovnická Šamotka se podílela i na výzdobě interiérů hotelu.
Konec produkce rakovnických mozaik je pravděpodobně spjat se změnou výroby Šamotky. Továrna se odklonila od umělecky pojatých obkladů a soustředila se na klasické hladké obkladačky. Výroba obkladů je ale působením firmy značky Rako, která je součástí skupiny Lasselberger, zachována ve městě dodnes.