Zámek Hořovice na Berounsku letos dokončí kompletní obnovu hlavního reprezentačního prostoru vstupního schodiště. Práce začaly před devíti lety opravou střech a nosných stavebních konstrukcí a restaurováním nástropní fresky. Prostor nyní získal původní barevnost z dob poledních šlechtických majitelů, uvedl na dotaz ČTK kastelán Libor Knížek. Opravy vrcholí i na dalších středočeských památkách.
Například Sázavský klášter by měl podle kastelánky Jaroslavy Matoušové koncem roku dokončit obnovy a opravy neorenesanční zámecké věže a gotického sklepení. Pokračuje také v přípravách na obnovu a otevření svatoprokopské jeskyně, středověkého domu nad ní a okolních dosud nepřístupných zahrad.
Návštěvnické sezona na hořovickém zámku začíná 5. dubna. Expozice byly navzdory stavebnímu ruchu přístupné s minimálními omezeními. Loni si památku prohlédlo kolem 10.000 návštěvníků, podobně jako předloni. Návštěvnost se stále nevrátila nad úroveň před pandemií koronaviru. Knížek to přičítá chybějícím školním výpravám. "Je to pocovidový stav, kdy se návštěvnost snížila o 15.000 návštěvníků a již se na původní čísla nevrátila. Důvodem je konec školních vzdělávacích zájezdů v květnu a červnu, které školy kvůli finanční náročnosti na dopravu nepořádají," uvedl kastelán.
Návštěvníků loni nepřibylo ani hlavním středočeským památkám - hradu Karlštejn na Berounsku, na němž před dvěma lety skončila rozsáhlá obnova, a zámku Konopiště na Benešovsku. Karlštejn si za celý rok prohlédlo téměř 147.000 lidí, meziročně zhruba o 29.000 méně. Na Konopiště zamířilo 78.000 lidí, meziročně zhruba o 7000 méně. Většina státních památek v loňské hlavní sezoně zdražila vstupné. Národní památkový ústav zdůvodnil zdražení zvýšenými náklady na správu památek a úspornými opatřeními ministerstva kultury.
Sázavskému klášteru loni návštěvníků naopak o osm procent přibylo, památku si prohlédlo přes 12.000 lidí. "Vysvětlujeme si to zvyšující se oblíbeností edukačních a kulturních aktivit s dobře nastavenou výší vstupného," uvedla Matoušová. Větší zájem je podle ní hlavně o vzdělávací programy pro rodiny s dětmi a školy.
Poutník Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu, kterou později kníže Oldřich povýšil na konvent řehole sv. Benedikta. V roce 1032 byly také postaveny první částečně soukromé klášterní budovy. Téměř tři čtvrtiny století v Sázavě žili slovanští mniši, představovala tehdy jedinečné středisko staroslověnského písemnictví a liturgie. V roce 1096 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, zůstal ale centrem duchovní i literární vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy ho Josef II. zrušil.
Hořovický zámek, který je původně barokní stavbou upravovanou v 19. století, nechal vystavět hrabě Jan František z Vrbna a Bruntálu. Kvůli chybějícím archivním materiálům však nelze s jistotou přesně říci, kdy tato památka vznikla, a není známo ani jméno jejího architekta.