Nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiří Horáček chce zaměřit výzkum na skutečně aktuální problémy. Zmínil například zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u nichž přibývají diagnózy jako sebepoškozování či hraniční porucha osobnosti. Zásadní je podle něj primární prevence vzniku psychických obtíží či posílení role spánkové medicíny. Zaměřit se chce i na zjednodušení procesů, aby se zaměstnanci mohli více věnovat výzkumu, a ne administrativě. Mezi jeho prvními kroky bude finanční a personální audit a audit všech projektů včetně těch zaměřených na digitalizaci procesů, řekl dnes ČTK Horáček, jenž se funkce ujme 1. září.
Jeho předchůdce Petr Winkler v červenci rezignoval. Fungování NUDZ tvoří tři základní pilíře: výzkum, léčebná péče a působení v oblasti veřejného zdraví.
Nastupující ředitel zdůraznil, že vyjma podpory současného výzkumu se hodlá zaměřit na primární prevenci vzniku psychických obtíží. Uvedl, že pro něj termíny primární prevence, podpora duševního zdraví a zvyšování odolnosti společnosti představují synonyma. Prevenci podle něj v první řadě zajistí porozumění vlastním psychickým procesům. "Až následně může mít člověk kontrolu nad stavy svého těla a své mysli a může se ubránit negativnímu působení společenské a ekonomické nejistoty, nových technologií, geopolitických sil a podobně," řekl Horáček.
Podle něj by měla v této oblasti pomoci celostátní kampaň, do které by se zapojila nejen veřejnoprávní, ale i ostatní média, aby byl dosah co nejširší. "Situace v oblasti duševního zdraví je bohužel velmi vážná a vyžaduje skutečně energickou reakci," dodal nastupující ředitel.
Horáček chystá rozšíření NUDZ o další specializované ambulance včetně širšího portfolia psychoterapeutických služeb a posílení role spánkové medicíny. "Zdravý spánek je jeden z uzlů ve složité síti vztahů, jejíž selhání nakonec vede k tomu, že se rozvine a tak dramaticky stoupá psychických poruch v populaci," zdůraznil Horáček.
NUDZ připravuje i nové oddělení zaměřené na duševní zdraví dětí a mladistvých. Nastupující vedení prověří stav jeho přípravy, řešení hodlá připravit podle moderních trendů. "Jako alternativa se nabízí vybudování Centra duševního zdraví pro děti a dospívající," řekl Horáček. Moderní péče se podle něj orientuje především na komunitní péči, proto se chce i z tohoto pohledu podívat, jak by ústav mohl zaměřit své léčebné plány.
Další oblastí, které se má NUDZ více věnovat, spadá do takzvané sekundární prevence, která má zabránit návratu psychiatrických potíží. Tento problém se týká především vážnějších stavů, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha. Zahrnuje dlouhodobé sledování nejen psychických příznaků, ale také parametrů mozku pomocí magnetické rezonance, EEG a dalších moderních technologií včetně umělé inteligence a virtuální reality, kterou používá i v léčbě. "Naším aktuálním úkolem je dostat tyto moderní trendy z výzkumu do běžného klinického použití ve prospěch našich klientů," řekl Horáček.
Zlepšení fungování a především plánování rozvoje by podle něj přineslo zejména dlouhodobou ekonomickou stabilitu. NUDZ je nyní financovaný ze 75 procent z grantů, zbytek je z dalších zdrojů, do kterých patří i příspěvek zřizovatele, kterým je ministerstvo zdravotnictví. Celkový rozpočet NUDZ loni činil přibližně 400 milionů korun.
Horáček v NUDZ působí od jeho založení v roce 2015 a podílel se i na přípravě projektu. Dříve zastával i funkci náměstka pro vědu a výzkum, nyní je vedoucím Centra pokročilých studií mozku a vědomí NUDZ a přednostou Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se také několika výzkumným projektům, týkajím se existenciální tísně a deprese u onkologických pacientů, léčbě následků psychického traumatu na Ukrajině nebo prevence negativního dopadu médií na lidskou mysl a společnost.
