Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) i dalších institucí upozorňují na možné negativní zdravotní a ekologické dopady výměny veřejného osvětlení v Praze, po kterém se změnil odstín světla z oranžového na bílé. V hlavním městě pokračuje výměna sodíkových lamp za úsporná LED svítidla. Vědci varují, že změna může mít významný vliv na spánek a dlouhodobě na celkové zdraví obyvatel, a zároveň bude mít měřitelný dopad na ekologii nočního prostředí v Praze i okolí. I LED technologii lze podle odborníků využít, ale s jinými parametry, informoval dnes ČTK mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Náměstek pražského primátora Michal Hroza (TOP 09) ve středu uvedl, že chce při výměně veřejného osvětlení nově standardně používat LED svítidla s teplotou světla na spodní hranici doporučené normy. Podle něj je veřejné osvětlení komplexní problém, ve kterém je potřeba vybalancovat tři rovnocenné cíle, a to bezpečnost, kvalitu života obyvatel a ohleduplnost k okolí.
Řada vědeckých studií ukazuje, že vyšší vystavení světlu v noci je spojené se zhoršenou kvalitou spánku, potlačením tvorby hormonu melatoninu a vyšším výskytem poruch nálady, metabolických onemocnění či kardiovaskulárních rizik. "Tyto souvislosti byly popsány jak u obecné populace, tak u zranitelnějších skupin, například seniorů nebo osob s psychickým onemocněním," uvedla Zdeňka Bendová z NUDZ a vedoucí Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK.
Noční tma má podle odborníků zásadní význam pro regulaci spánku, hormonální rovnováhu a obnovné procesy v mozku. "V přírodě působí noční osvětlení jako rušivý faktor, který narušuje biorytmy živočichů i rostlin, ovlivňuje jejich chování a rozmnožování, snižuje odolnost k dalším stresovým faktorům a má potenciál spouštět změny v ekosystémech. Umělé světlo v nočních hodinách, zejména pokud obsahuje vyšší podíl krátkovlnné, modré složky, může tyto procesy narušovat," vysvětlila Hana Konrádová z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK.
V současnosti už jsou vyvinuté LED technologie s omezeným zastoupením modré složky a teplotou chromatičnosti kolem 2000 Kelvinů. "Umožní zachovat stávající charakter nočních sídel," dodal Tomáš Peltan z Katedry plánování krajiny a sídel Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.
Na možné negativní dopady upozorňují odborníci z NUDZ, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity, České společnosti pro osvětlování, regionální skupina Brno, Astronomického ústavu AV ČR a Fakulty stavební ČVUT v Praze. Vědci podle Červenky považují výměnu veřejného osvětlení v Praze za příležitost a žádají o racionální a mezioborovou debatu, která uvede nové instalace do souladu se současným stavem poznání v biologických i technických oborech. Do diskuse by se měli zapojit technici, urbanisté, odborníci na spánek, veřejné zdraví a městský ekosystém.
