Odborníci v kutnohorské kostnici obnoví další pyramidu z lidských kostí, která musela být rozebrána při celkové rekonstrukci památky. Nejdříve osadí vnitřní dřevěnou konstrukci, pak vnější a poté se pustí do sestavování jednotlivých lebek a kostí. Skládání pyramidy by mělo začít do měsíce a potrvá minimálně rok, informovala ČTK za farnost Jana Kratochvílová.
Kostnice zůstává při rekonstrukci otevřená pro veřejnost. Zájemci tak mají možnost nahlédnout pod ruce restaurátorů při jejich práci. První z kosterních pyramid už prošla kompletní rekonstrukcí, práce na ní skončily loni. V někdejší hřbitovní kapli ze 14. století jsou čtyři pyramidy, stejný postup čeká i zbylé tři. Jednotlivé lebky a kosti, pocházející od obětí moru a husitských válek, je nutné očistit, ošetřit a osušit a po osazení dřevěné konstrukce složit zpátky.
"Rekonstrukce kosterních pyramid je sice technicky náročný proces, ale je to také cesta k poznání naší minulosti. Každá kost zde má svůj příběh, který se snažíme rozluštit," uvedla ředitelka organizační složky sedlecké farnosti Radka Krejčí.
Práce na sestavování pyramid jsou součástí rozsáhlé obnovy kostnice započaté v roce 2014. Náklady si farnost hradí sama. Jedna pyramida včetně opravy klenebního pole vychází podle dřívějších informací na 21 milionů korun. Kratochvílová připomněla, že kostnice se opravuje už 11 let, a dalších deset let podle ní ještě rekonstrukce potrvá.
Kostnice a kostel Všech svatých v Sedlci byli původně součástí dnes již zaniklého cisterciáckého kláštera. Díky objevu stříbra byla tehdy Kutná Hora jedním z největších měst, což s sebou přineslo i velký nárok na místo posledního odpočinku. Většina tehdejších obyvatel tak byla pohřbena na klášterních pozemcích v Sedlci, kde se nacházel jediný funkční křesťanský hřbitov, který měl na konci 14. století rozlohu 3,5 hektaru. K popularitě sedleckého hřbitova přispěla i pověst o opatu Heidenreichovi a jeho cestě do Jeruzaléma. Podle legendy přivezl opat do Sedlce hrst hlíny z Hakeldamy a založil zde první svaté pole ve střední Evropě. Z tohoto místa to učinilo vyhledávanou pohřební lokalitu.
V 18. století se na rekonstrukci kostela Všech svatých a kostnice podílel barokní architekt Jan Blažej Santini Aichel, který je také pokládaný za autora první kosterní výzdoby dolní kaple. V 19. století, kdy majetek přešel do rukou rodiny Schwarzenbergů, zasáhl do další rekonstrukce František Rint. V kostnici patří mezi jeho nejznámější díla obrovský lustr složený ze všech kostí lidského těla a schwarzenberský rodový erb. Návštěvníci tak dnes mohou obdivovat umění stavitelů, kteří s precizní pečlivostí skládali lebky a kosti do složitých ornamentů a pyramid.
