Petici za zákaz tranzitní kamionové dopravy na Berounsku a Příbramsku podepsalo přes 1200 lidí. Její autoři vyzývají k opatřením, která by zklidnila dopravní situaci na silnicích II/118 mezi Zdicemi a Příbramí a II/114 mezi Hořovicemi a Dobříší. Kamiony si tudy zkracují cestu mezi dálnicemi D4 a D5, petice žádá umístění zákazových značek na sjezdy z dálnic. Sbírání podpisů pokračuje do konce března, poté petiční výbor a starostové dotčených obcí petici předloží vedení kraje s výzvou k zákazu tranzitní nákladní dopravy nad 12 tun. ČTK o tom informoval Marek Nesnídal z petičního výboru. Krajský radní pro silniční dopravu Josef Pátek (ODS) uvedl, že stížnosti lidí chápe. Má ale obavy z toho, že omezeními by se doprava ze silnic druhé třídy mohla přelít na silnice třetí třídy, kde by vznikly ještě větší problémy.
K iniciativě se připojili i zástupci dotčených obcí. První koordinační schůzky počátkem února se zúčastnili starostové Lochovic, Dobříše, Hostomic, Jinců, Hluboše, Lhotky a Neumětel a telefonicky se připojila i místostarostka Hořovic. Účastníci se dohodli na tom, že osloví krajské radní a budou žádat setkání s politiky i dotčenými úřady. "Chceme pouze, aby byl dodržován zákon. Stát v tomto případě roky podporuje nezákonný stav," uvedl starosta Dobříše Pavel Svoboda (za ODS a nezávislé).
Autoři petice poukazují na to, že tranzitní nákladní doprava by podle zákona o pozemních komunikacích měla přednostně využívat síť dálnic a silnic prvních tříd. Ukazuje se však, že velká část kamionů si denně zkracuje cestu mezi D4 a D5, sjíždějí z dálnice v Hořovicích, Zdicích, na Dobříši a v Příbrami. Na silnici 114 je také kvůli zvýšené zátěži u Malého Chlumce jedno z míst ve Středočeském kraji s nevětším počtem dopravních nehod.
Obyvatelé Hostomic, Dobříše, Libomyšle, Lochovic, Radouše, Bezdědic, Jinců a Hluboše podle petice trpí důsledky intenzivní dopravy. Jde o zvýšený hluk, zhoršenou kvalitu ovzduší a vyšší riziko nehod. Cílem petice není omezit místní nákladní dopravu, ale pouze tu tranzitní. "Je nesmyslné, aby se mezinárodní kamiony při cestách po ČR vyhýbaly úsekům s mýtem a zatěžovaly už takto hojně využívané silnice druhých a nižších tříd," řekl Nesnídal.
Pátek uvedl, že petice na kraj zatím nedorazila, ale stížnosti chápe. Podotkl však, že kraj je sice vlastníkem silnic druhé a třetí třídy, ale o omezení či regulaci dopravy rozhoduje silniční správní úřad obce s rozšířenou působností. K tomuto rozhodnutí vydává stanovisko policie a správce komunikace. Kraj tedy podle něj nemůže o omezení dopravy rozhodnout. "Navíc silnice druhé třídy často slouží jako meziokresní dopravní spojnice, omezeními by se doprava přelila na silnice třetích tříd, které mají z hlediska nákladní dopravy ještě horší parametry. Jsou užší a často nejsou konstruované na stálou vysokou zátěž," uvedl radní.
Podle Pátka je snahou kraje vymístit tranzitní dopravu z center obcí. Kromě projektových dokumentací pro narovnání silnic a obchvatů měst, která již kraj zadal ke zpracování, by řešením mohlo být i zpoplatnění silnic pro nákladní vozidla na silnicích druhých a třetích tříd. "Na ministerstvu dopravy v tuto chvíli leží požadavek na zpoplatnění asi 1300 kilometrů těchto komunikací. V roce 2027 by mělo proběhnout nové výběrové řízení na mýtné v České republice, které by mělo tuto problematiku řešit," dodal Pátek.
