Petici za zákaz tranzitní kamionové dopravy na Berounsku a Příbramsku podepsalo přes 1200 lidí. Její autoři vyzývají k opatřením, která by zklidnila dopravní situaci na silnicích II/118 mezi Zdicemi a Příbramí a II/114 mezi Hořovicemi a Dobříí. Kamiony si tudy zkracují cestu mezi dálnicemi D4 a D5, petice ádá umístění zákazových značek na sjezdy z dálnic. Sbírání podpisů pokračuje do konce března, poté petiční výbor a starostové dotčených obcí petici předloí vedení kraje s výzvou k zákazu tranzitní nákladní dopravy nad 12 tun. ČTK o tom informoval Marek Nesnídal z petičního výboru. Krajský radní pro silniční dopravu Josef Pátek (ODS) uvedl, e stínosti lidí chápe. Má ale obavy z toho, e omezeními by se doprava ze silnic druhé třídy mohla přelít na silnice třetí třídy, kde by vznikly jetě větí problémy.
K iniciativě se připojili i zástupci dotčených obcí. První koordinační schůzky počátkem února se zúčastnili starostové Lochovic, Dobříe, Hostomic, Jinců, Hluboe, Lhotky a Neumětel a telefonicky se připojila i místostarostka Hořovic. Účastníci se dohodli na tom, e osloví krajské radní a budou ádat setkání s politiky i dotčenými úřady. "Chceme pouze, aby byl dodrován zákon. Stát v tomto případě roky podporuje nezákonný stav," uvedl starosta Dobříe Pavel Svoboda (za ODS a nezávislé).
Autoři petice poukazují na to, e tranzitní nákladní doprava by podle zákona o pozemních komunikacích měla přednostně vyuívat sí dálnic a silnic prvních tříd. Ukazuje se vak, e velká část kamionů si denně zkracuje cestu mezi D4 a D5, sjídějí z dálnice v Hořovicích, Zdicích, na Dobříi a v Příbrami. Na silnici 114 je také kvůli zvýené zátěi u Malého Chlumce jedno z míst ve Středočeském kraji s nevětím počtem dopravních nehod.
Obyvatelé Hostomic, Dobříe, Libomyle, Lochovic, Radoue, Bezdědic, Jinců a Hluboe podle petice trpí důsledky intenzivní dopravy. Jde o zvýený hluk, zhorenou kvalitu ovzduí a vyí riziko nehod. Cílem petice není omezit místní nákladní dopravu, ale pouze tu tranzitní. "Je nesmyslné, aby se mezinárodní kamiony při cestách po ČR vyhýbaly úsekům s mýtem a zatěovaly u takto hojně vyuívané silnice druhých a niích tříd," řekl Nesnídal.
Pátek uvedl, e petice na kraj zatím nedorazila, ale stínosti chápe. Podotkl vak, e kraj je sice vlastníkem silnic druhé a třetí třídy, ale o omezení či regulaci dopravy rozhoduje silniční správní úřad obce s rozířenou působností. K tomuto rozhodnutí vydává stanovisko policie a správce komunikace. Kraj tedy podle něj nemůe o omezení dopravy rozhodnout. "Navíc silnice druhé třídy často slouí jako meziokresní dopravní spojnice, omezeními by se doprava přelila na silnice třetích tříd, které mají z hlediska nákladní dopravy jetě horí parametry. Jsou uí a často nejsou konstruované na stálou vysokou zátě," uvedl radní.
Podle Pátka je snahou kraje vymístit tranzitní dopravu z center obcí. Kromě projektových dokumentací pro narovnání silnic a obchvatů měst, která ji kraj zadal ke zpracování, by řeením mohlo být i zpoplatnění silnic pro nákladní vozidla na silnicích druhých a třetích tříd. "Na ministerstvu dopravy v tuto chvíli leí poadavek na zpoplatnění asi 1300 kilometrů těchto komunikací. V roce 2027 by mělo proběhnout nové výběrové řízení na mýtné v České republice, které by mělo tuto problematiku řeit," dodal Pátek.
