Náměstek primátora Petr Hlaváček v pondělí řekl, že v úterý bude spuštěn nový web, na němž si mohou lidé prohlédnout návrh nového územního plánu. „Je to web jako každý jiný, těšíme se na velkou návštěvnost. Ale bylo by fajn, aby tam lidé chodili v průběhu dne postupně,“ uvedl Hlaváček.
Ve volebním roce bývá sice možné leccos, ale dlouho chystaný dokument by měl nezbytnou schvalovací procedurou projít. „Věřím, že metropolitní plán schválen bude, není již prostor na další úpravy. Účinný by měl být od 1. září letošního roku,“ vysvětlil před časem Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR), který je jedním z klíčových aktérů přípravy plánu.
Tři měsíce od schválení by v Praze měl dosluhovat starý metropolitní plán.
Metropolitní plán jde do finále. Poslední připomínky se týkají dopravy a bydlení |
Metropolitní plán je důležitý například pro rozvoj bydlení. „Když se veškeré rozvojové plochy nasčítají, poskytuje nám to rezervu reálně na 20 let. Odhadem se jedná o plochu pro výstavbu přibližně 350 tisíc bytů,“ uvedl Ondřej Boháč. Z toho 60 až 70 tisíc bytů vznikne podle předpokladu v režii hlavního města.
Pro srovnání, Pražská developerská společnost (PDS), příspěvková organizace hlavního města, spravuje nyní 90 hektarů pozemků napříč Prahou. „Připravujeme na nich 30 projektů ve dvaceti lokalitách. Počítáme s výstavbou až osmi tisíc bytů v horizontu 15 let,“ shrnul Petr Urbánek, ředitel PDS.
První kolo sběru připomínek k metropolitnímu plánu probíhalo v roce 2018, a to primárně od dotčených orgánů státní správy, ale i veřejnosti a městských částí. Opakovaně se k němu mohli vyjadřovat také Pražané. Stávající dokument vznikl na konci 90. let.
Z Metropolitního plánu se stal diktát, kritizuje jeho novou podobu původní autor |
Právě bydlení zůstává pro Pražany mimořádně citlivé téma a znát je to také v evropském porovnání. Podle aktuálně zveřejněného výzkumu Kvalita života očima Pražanů, kterou představil IPR, je v hlavním městě spokojeno jen 24 procent obyvatel. To metropoli řadí mezi velkými evropskými městy na 55. místo.
Na posledním místě tohoto žebříčku se umístila švýcarská Ženeva, kde finanční dostupnost bydlení uspokojuje jen osm procent populace. Do této skupiny náleží také Stockholm či Istanbul. Naopak spokojenost panuje ve finském Oulu nebo dánském Aalborgu.
Pragerovy kostky prokouknou
Pakliže metropolitní plán projde schvalovacím procesem také v zastupitelstvu, platit by měl po prázdninách. V té době již IPR nebude sídlit ve „svých“ Pragerových kostkách. Tento stárnoucí monument pražské moderní architektury vedle novoměstského kláštera Na Slovanech se totiž konečně dočká důkladné renovace.
Institut na tři roky získá dočasný azyl v Holešovicích. Nyní probíhají poslední úpravy příslušné stavební a projektové dokumentace.
Ambicí tvůrců záměru je nejen provést citlivou rekonstrukci, ale nově zpřístupnit některá další místa v komplexu veřejnosti. V areálu u Emauzského kláštera Na Slovanech totiž sídlí také Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Ročně pořádá výstavy, debaty a další akce, jimiž projde okolo 120 tisíc lidí.
„O dočasném umístění CAMP zatím ještě jednáme,“ dodal Ondřej Boháč.
Rekonstrukce navazuje na původní architektonickou vizi Karla Pragera a jeho týmu, kterou adaptuje pro potřeby 21. století.
„Jde o ojedinělé místo, jednu z mála moderních staveb. Takovou, která vznikla ve svobodné atmosféře konce 60. let,“ řekl Hlaváček. Náklady na rekonstrukci Pragerových kostek se blíží sumě 1,4 miliardy korun. Zakázku IPR zadal takzvanou metodou design and build, kdy stavební firmy zajistí nejprve projektovou dokumentaci a poté i stavební práce.
