Do obecních voleb v roce 2022 šla ODS společně s TOP 09 a KDU-ČSL po vzoru celostátní SPOLU, načež vznikla magistrátní koalice na „vládním půdorysu“. Vzhledem k animozitám především mezi ODS a Piráty se ale zrodila až skoro po půl roce nevraživých vyjednávání a jednotlivé strany v ní se k sobě chovají mnohdy hůř než k opozici.

„Vzhledem k tomu, že dosavadní vládní strany spolu s Piráty pravděpodobně skončí ve Sněmovně v opozici, tak bude konkurence mezi nimi v komunálních volbách v Praze obrovská,“ říká politolog z CEVRO Univerzity Ladislav Mrklas s tím, že ale vše bude záležet na konečné podobě vlády, která je teď ještě nejistá.

Důležitou otázkou bude také budoucnost koalice SPOLU, o které se rozhodne v dalších měsících. „Dá se určitě počítat s přeskupováním politických sil, zvlášť pokud by se rozpadla koalice SPOLU. Pak by i v Praze mohly jednotlivé strany přijít se svými vlastními ambicemi,“ míní politolog Lukáš Jelínek.

Primátor je už jen primátor

Ani v případě rozpadu koalice SPOLU na celostátní úrovni ale není jisté, zda by to znamenalo i konec pražského svazku. Důvodů pro zachování je totiž hned několik.

6 fotografií

Předně, SPOLU v Praze nedominovalo v posledních komunálních volbách v roce 2022 tak jako ve sněmovních. Dosáhlo na necelých 25 procent, tedy jen zhruba o pět procent víc, než mělo druhé hnutí ANO. ODS má nyní jen devět zastupitelů, což je méně než ANO, Piráti i Praha sobě. Lidovci dokonce jen dva, tedy méně než nováček na magistrátu SPD.

Uspět by navíc mohli stejně jako v parlamentu Motoristé, kteří o víkendu v Praze alespoň 5 procent uhráli a do budoucna mohou být, stejně jako ve vládě, partnerem ANO. „Dopad těchto voleb přímo na voliče v příštím roce asi nebude nějak značný, protože přijdou velmi rychle a nedá se ještě počítat s tím, že by už za rok vláda skládala účty,“ popisuje Jelínek.

Další otázkou je, zda mají strany dostatečně výrazné tváře, aby uspěly v kampaních samostatně. ODS s největší pravděpodobností už nebude reprezentovat stávající primátor Bohuslav Svoboda, který nyní ve svých 81 letech ani neobhajoval křeslo ve Sněmovně a je tak po skoro třech letech konečně „jen primátorem“.

I tak ale v ODS ještě známé tváře zbydou, jejich řady navíc mohou rozšířit třeba i některé celostátní tváře. Například Jana Černochová, která takřka jistě skončí jako ministryně obrany, je stále aktivní v komunální politice na Praze 2.

Otazníky nad odpadlíky

Naproti tomu TOP 09 nemá v současné době lídra, který by oslovil původní voličskou základnu této strany, jako to dělával především Karel Schwarzenberg. Momentálně nejvýraznější pražský člen Jiří Pospíšil se chystá rezignovat na post náměstka pro kulturu a věnovat se práci poslance a rodině.

Pražský magistrát má na účtu tučný zůstatek. Loňský rok zakončil s přebytkem

Spekuluje se o příchodu předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, která ze zdravotních důvodů nekandidovala do Sněmovny. „Nemyslím si, že by Markéta Pekarová Adamová mohla případně být tak velkou hybatelkou pražské politiky, aby ji to vyneslo nějak nahoru. Jako šéfka Sněmovny plnila reprezentativní úlohu a jinak nijak zvlášť viditelná nebyla a není,“ hodnotí Jelínek. Byť lidovečtí poslanci v Praze podporu mají, komunálně zde prakticky neexistují. Naposledy kandidovali na magistrát samostatně v roce 2010 a nezískali ani dvě procenta.

Personální změny také sněmovní volby způsobí v pirátských řadách. Mandát získal předseda strany a náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib, který se do půl roku slibuje vzdát funkce ve vedení města. Zůstane tak jen řadovým zastupitelem.

398 fotografií

Na poslední chvíli ve druhém skrutiniu ztratil svůj takřka jistý poslanecký mandát Jakub Michálek (Piráti) na úkor Renáty Zajíčkové (ODS). Právě na magistrátu Michálek svou politickou dráhu začínal, a tak by teoreticky mohl Hřiba v čele pražských Pirátů nahradit. „Michálek by na to měl, je podobný tahoun,“ komentuje Jelínek.

Kandidátkou na vedení Pirátů je ale i náměstkyně pro životní prostředí Jana Komrsková. Ta již stranu chtěla vést do komunálních voleb v roce 2018, ale v primárkách prohrála s Hřibem.