Ražba prvních tunelů trasy D je hotová. Podívali jsme se do útrob nového metra

Stanice bude přestupní na současnou „céčkovou“ trasu. Půjde o největší jednolodní stanici metra, to znamená, že je tvořená jako jeden ničím nepodpíraný podzemní prostor. První takovou stanicí byly Kobylisy, oproti Pankráci D jsou ale svojí rozlohou poloviční.

17 fotografií

„Stanice bude vysoká 20 metrů. Co tu dnes vidíme, je zhruba polovina, když si totéž představíte ještě pod sebou, dostanete představu výšky celé stanice. Bude obrovská,“ předesílá Štefan Ivor, hlavní stavbyvedoucí pro ražby stanice Pankrác D společnosti Subterra, která je jedním z projektových dodavatelů pražského dopravního podniku.

Tunel rozdělený na části

Nová stanice se razí po částech, na takzvané dílčí výruby. Nejdříve dělníci vyhloubí horní část tunelu, pak prostřední a následně se bagry pustí do spodní části.

„Vrchním částem se říká kalota, pod tím je opěří a naspodu dno. Aktuálně razíme opěří,“ upřesňuje Ivor a dodává, že je nutné dorazit spodní části a celý střed, aby stanice byla vyražená celá. „Tím, že je budoucí stanice profilově tak velká, nedá se samozřejmě razit najednou jako jeden tunel. A to i pro složitost geologického prostředí, které se tu nachází,“ přibližuje Ivor.

DPP zrušil výběr vítěze na stavbu části metra D, komise nabídku posoudí znovu

Na silné horniny trhavina

Když se do budoucí stanice sfárá, člověk se ocitá v labyrintu tunelů a jen těžko by se bez doprovodu zorientoval. I tady dole je těžká technika, malý bagr právě dolupuje kusy černé horniny, která tvoří prostřední část tunelu.

Pod bagrem už je dokončená takzvaná patní štola, tedy pata budoucí stanice. Dělníci teď musí opatrně propojit již dříve dokončené betonové části konstrukce s horní klenbou, která tvoří strop pod námi. „Bagr je malý, aby to betonové napojení nepoškodil. Jinak používáme větší bagr, který je silnější,“ říká Ivor. Zpočátku se však používá hlavně trhavina.

VIDEO: Na Pankráci razí novou stanici metra. U eskalátorů zvolili neobvyklý postup

Upozorňuje také na geologii podloží, kterou bagr čistí. „Stanice v podzemí protínají kosovské břidlice, liteňské břidlice a magmatickou horninu. Ty jsou strašně tvrdé, nejhorší jsou kosovské,“ popisuje náročnost vedoucí ražby.

Na stěně jsou patrné i bílé žíly. Jde o chemické injektáže, které se tu hojně používají. „Tím, že je stanice velká, razí se ve složitém prostředí, máme nad sebou zástavbu, tak se tím vrstvy zpevňují. A také se tím minimalizuje průsak vody,“ podotkl Ivor.

Hotové tunely září

Cestou podzemím potkáváme eskalátorový tunel. Vznikl už v minulosti, zatím vypadá jen jako slepá ulička šikmo vzhůru. „Mysleli na něj při výstavbě domu Gemini nad námi a my jsme se k němu prorazili zespoda,“ vypráví Petr Chamra, vedoucí útvaru koordinace stavby.

Doplňuje, že ražba byla velmi specifická, protože standardně se takové eskalátory razí shora, ale teď to nešlo, protože je tam dům.

Okolí stanice Nové Dvory bude vytápět geotermální energie z metra D

Jeden konec stanice je už téměř hotový. Oproti tmavým tunelům, kde se ještě hloubí, jsou zde stěny pokryté výraznou žlutou plachtou, které tunely izolují. Tady je už kompletně hotová spodní klenba i betonové ostění.

„Izoluje se to pomocí PVC fólie s reflexní žlutou vrstvou. Ta se při poškození během prací probarví černě a tím nám pomáhá identifikovat poškození v rámci výstavby, abychom ho opravili před zabetonováním. Jinak by hrozil průsak,“ uvádí Chamra.

Na žlutou izolační vrstvu už patří beton. Nanáší se za pomoci bednicího vozu. Aktuálně se betonuje čelní stěna technologického tunelu, která bude mít nakonec skoro hladký povrch. Ve stanicích se později opatří typicky obkladem, v tunelech ale zůstává v této úpravě.