Navíc podle analýz dat mobilních operátorů pobývá v hlavním městě trvale až o stovky tisíc lidí více, než shrnují údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zásadním problémem, který tu byl už v roce 2014 a od té doby se výrazně prohloubil, je dostupné bydlení.
„V Praze existuje několik rozsáhlých území zpravidla industriálního charakteru trpících dlouhodobým úpadkem – takzvané brownfields. V těchto oblastech se nachází řada prakticky nevyužívaných budov. Je naší prioritou tato území systematicky rekultivovat a dále rozvíjet,“ popsal v létě 2014 tehdejší primátor Tomáš Hudeček, kde by měly vznikat byty.
KOMENTÁŘ: Rychlejší rozvoj Prahy? Lépe se staví na louce než na brownfieldu |
To se během dekády daří postupně řešit. Brownfieldy, o nichž se psalo, mizí. Platí to třeba o Modřanském cukrovaru či Nuselském pivovaru, pokračuje proměna u Masarykova nádraží, kde je už hotový komplex Masaryčka. A to není konec.
Z ruiny byty
Mrtvé zóny, na něž v červenci 2014 upozornil text MF DNES, mizí též z dalších lokalit. Na Smíchově se na bytové domy mění někdejší Lihovar. Mezi Andělem a smíchovským nádražím vzniká nová čtvrť. Podobně je tomu třeba ve Vysočanech, kde vznikají stovky bytů. A nejen to, šanci letos konečně dostalo také zpustošené nádraží Vyšehrad.
Staví se další část Smíchov City, vznikne centrála České spořitelny i hotel |
„Pokud bude změna stavebního povolení vyřešena do konce léta, mohli bychom v říjnu vyhlásit tendr na stavební firmu a do konce roku začít stavět,“ popsal plány nový vlastník secesního komplexu Milorad Miško Mišković z Karlin Port Real Estate.
Útěk (ne)končí
Zájem měli Pražané v roce 2014 hlavně o byty o velikosti 2+kk. To se nemění. „Dominují malé byty s dispozicí 1+kk a 2+kk. Mají zájem investoři, kteří si do nich ukládají peníze,“ uvedl Petr Michálek, předseda představenstva společnosti Skanska Residential.
Roli ale může hrát i cena, která v roce 2014 byla zhruba 40 tisíc korun za metr čtvereční a v prvním čtvrtletí letošního roku 125 514 Kč/m2.
Metropole před dekádou připomínala „průchoďák“. Roku 2013 se z Prahy vystěhovalo takřka 36 tisíc lidí, naopak asi 31 tisíc se nastěhovalo. V 1. čtvrtletí 2024 do Prahy zamířilo cca 17 tisíc lidí a opačným směrem více než 21 tisíc.
Přibližně polovina příchozích byla z ciziny a ostatních krajů. Počet cizinců poroste i dál. Podle studie Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy by v roce 2050 cizinci mohli tvořit až 920 tisíc obyvatel, přičemž celkově by v metropoli měly žít téměř dva miliony lidí.
Metropole prožívá tramvajové období
Za desetiletku od textu, který vyšel v červenci 2014, zažila Praha v reakci na populační růst také boom tramvají. A expanze kolejí nekončí – v příštích letech se promění též klíčová nádraží a páteřní železniční tratě, které mají obsluhovat i vnitřek Prahy.
Tramvaje od loňského roku jezdí z Barrandova do Slivence, z Modřan do Libuše a z Divoké Šárky na Dědinu. Letos v létě zahájili dělníci stavbu tratě na Václavském náměstí, vzniká také nový úsek směrem k OC Arkády na Pankráci.
„Tím rozhodně nekončíme, protože máme ještě rozestavěný Dvorecký most, jenž bude součástí tramvajového okruhu,“ řekl Zdeněk Hřib (Piráti), náměstek primátora pro dopravu.
Tramvajovou trať na Václaváku začnou stavět v červnu. Hotová bude za tři roky |
Více než tři miliardy korun a tři roky práce si vyžádá přestavba Masarykova nádraží, zahájená letos v lednu. Nejvýraznějším architektonickým prvkem bude nová pochozí platforma nad kolejištěm. V letech 2026 až 2028 dojde k přestavbě smíchovského nádraží. Místo stárnoucí stanice z 50. let zde vznikne moderní terminál, který s železnicí propojí nově budovanou čtvrť, tramvaje, příměstské i dálkové autobusy, metro i P+R parkoviště.
A přestavba v příštích letech čeká též hlavní nádraží. Před jeho budovu chtějí architekti přivést tramvaj, promění se park i stanice. Nová vizualizace dánského studia Henning Larsen Architects však loni vzbudila kontroverze.
