Výsledky průzkumu překvapily i samotné vědce. I v suchém období totiž v půdě Jeleního příkopu objevili organismy, které sahají až do dob mamutích stepí v době ledové. Biologové napočítali přes třicet druhů půdních roztočů, takzvaných pancířníků. Tři z nich v Česku nikdo nikdy neviděl a jeden druh je pro vědu úplnou novinkou.
„Jelení příkop tak funguje jako významné místo půdní biodiverzity a je klíčový i pro pochopení přírodní a kulturní historie Hradu. Zachovaly se tu zbytky stále udržované, ale přitom zásadně neporušené přírody,“ popisuje mikrobiolog Ladislav Miko.
Ornitologové na Hradě napočítali také přes 40 druhů ptáků. Přímo ve Zlaté uličce například hnízdí ohrožená kavka obecná a v zahradách je možné pozorovat červenky a budníčky nebo poslouchat zpěv slavíků, pěnic, či drozdů.
Pražský hrad opět zdobí tisíce květin. Začíná oblíbená výstava Předjaří |
Entomolog Ondřej Sedláček v areálu popsal 220 druhů hmyzu. Zahrady a parky jsou domovem roháče obecného nebo zlatohlávka skvostného. Prostředí Hradu láká také motýly, například chráněného přástevníka kostivalového.
A v okolí sídla českých panovníků se daří i rostlinám. V zahradách Pražského hradu jich je více než 700 druhů.
Botanik Jiří Sádlo jako takzvaný vlajkový druh navrhl planý tulipán. „Centrem jeho rozšíření je v Praze právě Hrad. Pochází ze Středomoří a od renesance se pěstoval různě po Evropě na hradech a zámcích,“ vysvětluje.
Hrad chce propojit reprezentativní vzhled zahrad s ochranou přírody. „Zbytečně nelikvidujeme staré stromy, ale snažíme se je lepší péčí ozdravovat a prodlužovat jim život. Umožňujeme vývoj spontánních porostů keřů, a často zachováváme i padlé stromy, které jsou domovem pro mnoho živočichů,“ popisuje Helena Pánková, ředitelka Odboru parků a zahrad.
Výstava ukáže, jak na jaře rozkvetou zahrady Pražského hradu |
Zahradníci zde také začali sekat trávníky takzvaně mozaikovitě – nesečou vše najednou, aby hmyz neztratil úkryt a potravu. Chemické postřiky navíc nahrazují biologickou ochranou.
„Pražský hrad má potenciál stát se vzorem pro udržitelné hospodaření s městskou zelení a modelovou laboratoří městské přírody,“ doplňuje biolog Sádlo.
