Vedení města v listopadu schválilo výzkumnou koncepci IPR, který v ní dospěl k závěru, že služba veřejných toalet v metropoli nutně potřebuje změnu. Z 1 019 respondentů dotazníkového šetření je se současným stavem spokojeno jen 13 procent oslovených.
Chybějí veřejné záchody, turisté znečisťují přírodu. Není to naše věc, tvrdí obce i stát |
„Zjišťovali jsme, co je pro Pražany u veřejných toalet důležité, a jak k této problematice přistupují ostatní města,“ přiblížil ředitel IPR Ondřej Boháč. „Jako nejdůležitější aspekty se ukázaly být dobrá dostupnost a zejména čistota toalet,“ doplnil. Čistotu jako nejdůležitější faktor uvedlo 93 procent respondentů.
Toalety čisté a zdarma
IPR se proto na základě výzkumu zamýšlel, jak zajistit dobrou přístupnost záchodků, ale i jak v nich udržet pořádek. Stěžejní otázkou bylo, jestli čistotu toalet zajistí jejich zpoplatnění, aniž by však odradilo například sociálně slabé, kteří by tak šli raději „za keř“. Znečištění veřejných prostranství musí totiž město nákladně řešit.
Špína, čmáranice, bez účtenek. Veřejná WC v Praze mají vlastní pravidla |
„Pokud by hlavní město poskytovalo toalety jako službu veřejnosti zdarma, mělo by to pozitivní dopad na kvalitu života ve městě, na čistotu veřejných prostranství a na obraz města,“ přibližuje závěr mluvčí IPR Matouš Hutník.
Nynější nedostatečná čistota záchodků, která odrazuje od použití, poukazuje na důležitost pravidelného a kvalitního úklidu. Pokud by nebyl zajištěn, budou toalety málo využívané, a to se městu nevyplatí.
Dřepění nad toaletou je horší než si sednout. Fakta mluví jasně |
„Pracovní závěr je takový, že pokud například někam umístíme toaletu v hodnotě jednotek milionů a následně nezajistíme údržbu a úklid v řádu nižších desítek tisíc korun ročně, je to jako kdybychom peníze spláchli do záchodu,“ komentuje Hutník.
Zahraniční koncept
Dostatečná hustota WC podle IPR sama o sobě nestačí. „Toalety musí být vnímány jako čisté a bezpečné místo a jejich uživatelé o nich musí vědět,“ popisuje vizi Hutník.
V pracovní verzi se IPR inspiruje zkušeností ze zahraničí, kde využívají Community toilet scheme (CTS). Jde o koncept, kdy magistrát platí restauracím měsíčně fixní částku za zpřístupnění jejich toalet veřejnosti.
„Tyto provozovny jsou viditelně označené ve výloze a lidé je najdou v mapové aplikaci,“ říká Hutník. V české metropoli tento systém již v určité míře funguje a lidé jej využívají dvakrát více než například záchodky v metru. Do tohoto projektu se zapojily podniky v Praze 7 (SOS WC) a Praze 3 (Nouzovka).
Praha má osmé nejšpinavější veřejné záchodky v Evropě, ukázal průzkum |
Kromě zveřejnění na stránkách radnic ale tyto podniky nedostávají žádné finance. V Praze 6 mají provozovatelé, kteří poskytují toalety veřejnosti, nižší poplatky za zábor pro svoje předzahrádky. Na bezdomovce se pak zaměřila solidární síť podniků, kterou spravuje organizace Místní místním.
Nejde o výdělečnou činnost
IPR navrhuje revizi toalet v metru, rozšíření samostatných objektů a zavedení celoměstské CTS s finanční podporou. Nejdůležitějším poznatkem z výzkumu totiž je, že provozování toalet není výdělečná činnost.
„Budovat nové toalety ze strany města by bylo dlouhé a nákladné, protože poté by se o ně pravděpodobně muselo starat město samo. Proto vítám model navázání spolupráce s restauracemi, aby poskytovaly toalety zdarma a informovaly o tom občany,“ komentuje radní pro majetek, transparentnost a legislativu Adam Zábranský (Piráti). Upozorňuje však, že toalety musí být přístupné všem Pražanům včetně lidí s handicapem.
Vánoční trhy ve středních Čechách 2025: města lákají na koncerty i ruské kolo |
IPR do podzimu příštího roku vypracuje druhou část dokumentu s již konkrétním návrhem, kolik veřejných toalet by v Praze mělo být, kde přesně mají stát a jak by měly vypadat. Město poté plán zrealizuje.
