Rehabilitační ústav Kladruby na Benešovsku dnes otevřel nový lůžkový pavilon. Je určený pro pacienty s pohybovými problémy, hlavně po úrazech, operacích, ale třeba i po mozkových příhodách. Od příštího týdne se začne postupně zaplňovat, pacienti v něm mají k dispozici 54 lůžek v 27 pokojích. Práce začaly předloni v červnu, celkové náklady na projekt, výstavbu a vybavení jsou 292 milionů korun bez DPH, řekl novinářům ředitel ústavu Josef Hendrych. Poukázal na to, že v předchozích letech se budovy v areálu jen rekonstruovaly a nyní se po 80 letech otevírá pavilon postavený takzvaně na zelené louce.
Nová přístavba má čtyři nadzemní a dvě podzemní podlaží. S ostatními objekty v areálu ji propojuje podzemní tunel. Podle Hendrycha nabízí zvýšený komfort pro pacienty i personál. "Každý pacient bude mít na svém podlaží otevřené prostory s moderními rehabilitačními prvky, kde bude moci v sobotu, neděli a o svátcích večer na sobě pracovat. Chceme aby pacienti část zodpovědnosti za své zdraví vzali na sebe," uvedl Hendrych.
Dosud mělo kladrubské zařízení celkovou kapacitu 275 lůžek. Novou výstavbou se zvýšila asi jen o deset míst, protože do pavilonu by se měli přestěhovat i pacienti z nevyhovujících prostor v hlavní budově, které je potřeba opravit. "Bez této budovy bychom nemohli dál rekonstruovat. Pro nás je to vysvobození, abychom nemuseli v ekonomice padnout někam dolů a nemít dost zdrojů na další nákupy moderních zařízení," podotkl Hendrych.
Kladrubský ústav, jehož provoz byl oficiálně zahájen 1. prosince 1947, poskytuje komplexní rehabilitační péči lidem s těžkým poškozením pohybového a nervového ústrojí, zejména po úrazech a operacích. Za rok jeho služeb využije asi 1800 lidí. Průměrná doba hospitalizace je podle primáře léčebného oddělení Karla Mosese kolem 50 dnů. "Je to hlavně v závislosti na vývoji klinického stavu, který přehodnocujeme každé tři čtyři týdny," dodal Moses. Hospodaření ústavu s 395 zaměstnanci končí podle ředitele každý rok v plusu. Zaměstnanci mají k dispozici služební byty v pěti zrekonstruovaných bytových domech, někteří dojíždějí až z Prahy.
Rehabilitační program spolu s řadou fyzioterapeutických metod zahrnuje také logopedickou či psychologickou péči. Pacienti zde mohou absolvovat kurz autoškoly pro tělesně postižené, při ergoterapii pracují například v oděvní, tkalcovské, výtvarné, keramické či truhlářské dílně. Klientům poskytuje ústav v případě potřeby i sociální služby.
Sanatorium na okraji Vlašimské kotliny bylo postaveno v letech 1937 až 1938. Za války ústav sloužil jako německá vojenská nemocnice a po válce z něj byla sovětská repatriační stanice. V roce 1946 převzalo zařízení do péče ministerstvo zdravotnictví.
