Aktivisté v reflexních vestách a s transparenty v rukou seznamovali kolemjdoucí se svými cíli minulý týden u výstupu z metra Staroměstská. Do veřejné debaty před podzimními komunálními volbami chtějí dostat právě téma zranitelných účastníků silničního provozu.
Nehody s účastí chodců a cyklistů v Praze
Zdroje: nehody.cdv.cz, portalnehod.cz, Centrum dopravního výzkumu |
Aktivisté požadují od politiků přijetí Vize 0, kterou se řídí již několik velkoměst, zejména v severní Evropě.
„Nejohroženější účastníci provozu platí za nebezpečné ulice tu nejvyšší cenu. Přitom se na ně často přenáší vina třeba v souvislosti s nošením helmy, dostatečným množstvím reflexních prvků či vyžadováním očního kontaktu s řidiči. Vizi 0, tedy nulový počet mrtvých při dopravních nehodách, se díky kvalitní infrastruktuře i důslednému vymáhání pravidel podařilo naplnit už v několika evropských městech. Naším cílem je, aby se k nim připojila i Praha,“ vysvětluje Anna Kociánová, vedoucí PR oddělení spolku Iniciativa 0.
Nehody i pocity
Hlavním bodem happeningu v centru Prahy bylo představení online mapy, která dává lidem možnost označit nebezpečná místa v Praze.
Aby lidé lokalitu do systému zanesli, nemusí na ní dojít přímo k nehodě. Jde o ulice, křižovatky či přechody, kde se lidé zkrátka necítí bezpečně – například tam, kde se rodiče bojí nechat děti přejít samotné nebo kde chybí dostatečně široký pruh pro cyklisty.
„Mapa má praktický i terapeutický rozměr. Dává prostor sdílet zkušenosti a zároveň vysílá důležitý signál politikům a úředníkům o tom, jak se lidé ve městě skutečně cítí,“ doplňuje členka iniciativy Alžběta Rychnovská.
Uživatelé mohou do mapy zapíchnout pomyslný špendlík a připojit popis situace nebo zdůvodnění, proč jim místo připadá rizikové. Mohou přidat i nejohroženější skupinu, například cyklisty, děti nebo lidi s omezenou schopností pohybu. Mapa rovněž eviduje, zda byl incident nahlášen policii, organizátoři si totiž dávají za cíl sbírat i menší, oficiálně nenahlášené kolize.
„Mapa cílí především na pocitové vnímání bezpečnosti, což jistě není na škodu, ale lokality se musí ověřit i objektivním posouzením,“ komentuje iniciativu mluvčí magistrátu Vít Hofman.
„Z hlediska objektivních údajů je vývoj v dlouhodobém měřítku pozitivní. Dlouhodobě se o zlepšování bezpečnosti v dopravě snažíme a investujeme do ní,“ řekl.
Aktuálně je v mapě přes 60 míst. Jednou z nich je například velká křižovatka U Bulhara, kterou web Portál nehod již v minulosti označil za jedno z nejrizikovějších míst v Praze.
Tři upozornění už nasbíralo také Smetanovo nábřeží, které lidé kritizují kvůli mísení všech druhů dopravy na malém prostoru. Za problematický považují i úsek dolní Radlické ulice v oblasti tunelu Mrázovka, a to kvůli vysoké rychlosti projíždějících aut a nepřehledným přechodům.
Politická priorita
„Obecně jsou nejrizikovější křižovatky. Když dojde ke střetu motorového vozidla a cyklisty, většinou si následky na zdraví a životě odnáší člověk na kole. Obecně je v cca 60 % případů viníkem řidič auta, nejčastěji proto, že cyklistovi nedal přednost, anebo se plně nevěnoval řízení vozidla,“ říká Lucie Rýzlerová z projektu Automat.
Z policejních statistik vyplývá, že loni došlo v Praze k 389 dopravním nehodám s účastí cyklistů. Iniciativa 0 vznikla právě po smrti jedné cyklistky, kterou na podzim roku 2024 ve Vršovicích srazilo nákladní auto. Hlavním cílem spolku je prosazení principu takzvané vize nula, tedy nulového počtu obětí dopravních nehod. Podle zástupců iniciativy však bezpečnost zranitelných účastníků provozu stále není politickou prioritou.
Magistrát tomu oponuje s tím, že vyvíjí vlastní aktivity na zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů. „Řešení bezpečnosti provozu pro nás není nic nového a je to jednou z našich priorit,“ poukazuje Hofman a zmiňuje i konkrétní příklady.
„Jde například o výstavbu nové infrastruktury, která odvede dopravu z kritických oblastí. Dále jsou to takzvané aktivity BESIP, na které dáváme ročně 100 milionů korun. Zde mohu jmenovat úpravy rizikových míst, jako jsou třeba okolí škol, úprava křižovatek, přechodů pro chodce a podobně. Pak je to také podpora prevence, dohled policie a strážníků či sledování rychlosti. Dále pak jde například o podporu projektu Bezpečné cesty do školy,“ tvrdí Hofman.
