„Tito lidé často trpí dalšími duševními a fyzickými zdravotními problémy. Současné pokrytí terénními, ambulantními a pobytovými sociálními a zdravotními službami je nedostatečné a situace je alarmující. Dochází k porušování práva na důstojnost a ohrožení veřejného zdraví,“ napsala Antalová v žádosti o pomoc při řešení rostoucího problému bezdomovectví.
Podle ní s ním mají potíže téměř všechny městské části, nejvíce však ty centrální, v čele s Prahou 1.
Lavičky před nádražím v Brně zmizely kvůli bezdomovcům. Opodál zůstaly |
Podle náměstkyně primátora pro bytovou a sociální politiku Alexandry Udženije (ODS) má město situaci pod kontrolou. Stovkami milionů podporuje organizace, jako je Armáda spásy, Naděje a mnoho dalších, které se o lidi bez domova starají. Pražský magistrát podle ní rovněž úzce spolupracuje s Hygienickou stanicí hlavního města Prahy (HSHMP).
„V případě většího výskytu infekčních chorob nastavujeme režimová opatření tak, aby byla zajištěna adekvátní péče o infekční osoby a současně nebylo ohroženo veřejné zdraví,“ tvrdí Udženija s tím, že městem zřizované Centrum sociálních služeb nabízí zdarma testování na žloutenku, AIDS či syfilis.
Třikrát více zápalů plic
Právě žloutenka je jednou z nemocí, kterých přibývá, informovali minulý týden odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny. Státní zdravotní ústav (SZÚ) v hlavním městě zaznamenal v první polovině roku celkem 151 případů hepatitidy typu C a E, na celostátní úrovni se pak její výskyt zdvojnásobil (jde o údaje za celou populaci – pozn. red.).
V letech 2021 a 2022 hlásil SZÚ 300 případů žloutenky typu E ročně, loni jich bylo 684. Žloutenka typu C se v roce 2023 prokázala u 1 300 lidí, doposud nejvíce v historii.
Bezdomovec pobodal v Novém Boru známého, policie ho viní z pokusu o vraždu |
Podle statistik HSHMP pak osoby bez domova trápí v poslední době častěji než dříve také svrab. V prvním pololetí bylo v metropoli diagnostikováno 315 případů, z toho 104 u bezdomovců. A přibývá také respiračních onemocnění, která nezřídka přerostou do zánětu průdušek nebo zápalu plic. Může za to střídání pobytu v klimatizovaném prostředí a na rozpálené ulici.
„Posledních šest měsíců přichází týdně zhruba tři pacienti se zápalem plic, zatímco dříve to byl maximálně jeden za týden,“ potvrzuje Andrea Pekárková, lékařka Armády spásy, kterou v holešovické ordinaci denně vyhledá kolem třiceti lidí bez domova.
Cizinci i senioři
Je logické, že Pražané se při setkání s lidmi bez přístřeší bojí nákazy infekční chorobou. Podle odborníků je ale přenos například při krátké cestě hromadnou dopravou málo pravděpodobný a hrozí spíše při delším pobytu ve společných prostorách, například v obchodních domech.
„Odpovědnost je na každém jednotlivci. Klíčová je prevence. To znamená správná životospráva, posílení obranyschopnosti a dodržování základních hygienických návyků, například pravidelné mytí rukou,“ říká Alena Makarová, vedoucí zdravotně sociálního oddělení ve Všeobecné fakultní nemocnici, kde loni pomohli stovce bezdomovců například s ošacením nebo vyřizováním sociálních dávek.
V roce 2019 žilo podle sčítání, které provedlo Centrum sociálních služeb, v hlavním městě 3 500 lidí bez střechy nad hlavou. Od té doby je nikdo nespočítal, je ale více než zřejmé, že jich přibylo – zejména po covidové pandemii a vypuknutí války na Ukrajině.
Bezdomovec polil družku benzinem a zapálil, dohodl se na 14 letech vězení |
Podle Makarové mezi nimi stále více seniorů a cizinců. „Senioři nesplňují podmínku minimálního množství odpracovaných let a nemají tudíž nárok na starobní důchod. Cizinci pak nemají příjem a nejsou pojištěni u nás ani v domovské zemi,“ vysvětluje Makarová.
