„Jednu na gympl a druhou na lyceum. Třetí, spíš takovou záchranu, jsem si dala na gymnázium do Brandýsa. Chci se ale dostat do Prahy; jednak proto, že by mě mohl otec cestou do práce vždy hodit autem na metro, kde jsme za čtvrt hodiny. A za druhé už od žákovské kategorie jezdím do Podolí na plavecké tréninky, které mívám hlavně odpoledne, takže by mi odpadlo dojíždění z Nehvizd,“ vysvětluje žákyně devátého ročníku Sofie.
Podobně uvažují tisícovky dalších žáků základních škol ze Středočeského kraje, které kromě velmi dobré dostupnosti přitahuje metropole také pestrou nabídkou volnočasových aktivit.
Nemusí to však dlouho trvat a při výběru střední školy jim ty pražské zmizí z nabídky.
Rizika převažují benefity
Pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) se totiž dlouhodobě netají myšlenkou na zavedení spádovosti u některých typů středních škol v metropoli, zejména u všeobecných oborů, jako jsou gymnázia, lycea nebo obchodní akademie. Jeho vizí je, aby přednostně přijímaly žáky z hlavního města a tlak na žádané typy škol se tím snížil.
Spádovost nemá být jen u škol, které jsou unikátní, míní pražský radní |
„V červnu se chci s radními pro školství ze všech dalších krajů pobavit o možné podobě spádovosti, abychom našli společné řešení, které bude funkční nejen pro Prahu, ale i pro okolní regiony,“ potvrdil Antonín Klecanda.
Jeho úvahy však logicky kritizuje vedení Středočeského kraje. „Je potřeba říct otevřeně, že děti z našeho regionu v Praze žádná místa ‚nezabírají‘. Ta je totiž přirozeným vzdělávacím centrem metropolitního regionu a studenti do ní směřují dlouhodobě,“ namítl krajský radní pro oblast vzdělávání Milan Vácha (STAN). Jeho slova ostatně potvrzují i dostupná data. Naprostá většina žáků v republice se hlásí na střední školu v kraji, kam chodí na základní školu. Průměrně jde o 95 procent uchazečů.
12 %žáků z Prahy se hlásí na středočeské školy. 20 %kapacit pražských gymnázií tvoří studenti z kraje. |
Této statistice se vymyká právě centrální region, kam na střední školy míří pouze 76 procent středočeských dětí. Na případném zavedení spádovosti spatřují víc negativ než přínosů také ředitelé pražských gymnázií nebo lyceí, které MF DNES oslovila.
„Spíše vidím rizika. Problém rozmístění žáků by to rozhodně nevyřešilo. Vzhledem k tomu, že u středních škol je široké spektrum oborů a nedá se predikovat zájem o ně, tak by spádové obvody nebylo tak jednoduché nastavit jako u základních. U nich navíc známe problém spádové turistiky a totéž by ve velkém nastalo u gymnázií. Kromě toho by byla hrubě potlačena základní myšlenka svobodného výběru školy,“ řekl ředitel Malostranského gymnázia Tomáš Ledvinka.
Svobodná volba jako zákon
Vyhlášené Gymnázium Elišky Krásnohorské v pražské Michli navštěvuje celkem 88 žáků ze Středočeského kraje, což je více než pětina všech studentů.
„Rozumím pražským politikům, kteří čelí výraznému přetlaku uchazečů o gymnázia a lycea. Z pohledu naší školy by však zavedení spádovosti nebylo výhodné. Dlouhodobě nás totiž vyhledávají studenti ze satelitních obcí ve Středočeském kraji, kteří v okolí nemají adekvátní možnost uplatnit své schopnosti a ambice,“ ohradil se ředitel Gymnázia Elišky Krásnohorské Martin Švejnoha.
Nejvíce středočeských studentů míří logicky do atraktivních škol na okrajích metropole. Například na Gymnáziu v Opatově tvoří 21 procent celkové kapacity.
„Nelze vyloučit, že Praze by zavedení spádovosti prospělo. Především by se snížil převis neúspěšných uchazečů na některých gymnáziích a lyceích, čímž by se zvýšila jejich dostupnost pro pražské studenty. Na druhou stranu by to však znamenalo zásah do svobodné volby vybrat si favorizovanou školu, což není šťastné řešení. Navíc by toto omezení asi neplatilo pro uchazeče o odborné školy, takže ti by byli zvýhodněni,“ dodal ředitel opatovského gymnázia Jan Peřina.
