Drobný jednolodní románský kostel obdélného půdorysu, zasvěcený sv. Klimentovi, představuje jednu z architektonických ozdob Staré Boleslavi. Jeho sousedství zdobí trojlodní, původně také románská bazilika sv. Václava (foto na titulní straně magazínu). Kolekci proslulých sakrálních staveb v městě u Labe doplňuje poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie, domovská svatyně Palladia země české.
Celý magazín |
Svatováclavská bazilika zaujímá místo, kde kdysi stával kostelík sv. Kosmy a Damiána. Právě u něho kníe Václav v roce 935 nalezl mučednickou smrt z bratrových rukou. Velký příběh dodnes náleí k záhadám české historie. Pokud vezmeme v úvahu vechny zprávy svatováclavských legend, Václav po taení německého krále Jindřicha Ptáčníka v roce 929 uvaoval, e sloí úřad a vydá se do Říma do klátera a stane se mnichem, vysvětluje historik Petr Charvát moné příčiny konfliktu přemyslovských bratří kníete Václava a jeho bratra Boleslava. Takové věci se podle historiků i předtím přihodily.
Boleslav měl ambice ale i potřebné vůdcovské předpoklady. Boleslav zaujímal v rámci přemyslovské rodiny zcela mimořádné postavení a dostávalo se mu i přiměřené úcty. Měl vechna práva, podíl na daních i druinu a byl poslán na Starou Boleslav, aby se připravoval na vládu, shrnul Petr Charvát. Na kamenný kníecí stolec ale podle legend Boleslav nastoupil prolitím bratrovy krve. S mnoha meči a kopími proti němu vyrazive a těkými ranami se naň sápajíce, zahubili ho před dveřmi chrámu, líčí Václavovu smrt Kristiánova legenda.
MĚSTO CHRÁMŮ
Stávající svatováclavská bazilika vznikla za vlády českého Achilla kníete Břetislava I. okolo poloviny 11. století. Zřídil při ní také kolegiátní kapitulu, jednu z nejstarích v českých zemích. Zaloení kostela zřejmě bylo součástí Břetislavova pokání za vyrabování Polska a přepravu těla sv. Vojtěcha z vyloupené hrobky v katedrále v Hnězdně do Prahy.
Před polovinu 12. století kladou historici zaloení kostela sv. Klimenta, jemu moná předcházela dřevěná stavba. Později ve 12. století dolo k jeho přeměně. Během ní loď kostelíka získala klenbu. Hned poté byl interiér nejspí omítnut a nově vymalován dodnes částečně dochovanými románskými malbami, popisují historici umění.
NEJCENNĚJÍ RELIKVIE
Kolekcí církevních staveb soustředěných v těsném sousedství Stará Boleslav připomíná Řím. Na dohled od ji zmíněných se toti nachází poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Stojí na místě, kde podle legendy ukryl blahoslavený Podiven po smrti svatého Václava reliéf palladia do země. Posvátný předmět později podle pověstí vyoral místní sedlák, a jeliko se drobná relikvie neustále zázračně vracela na místo svého vyorání, zbudovali pro ni kostelík. Stavba byla několikrát přestavována a roziřována, a v roce 1613 na popud císaře Matyáe I. a jeho manelky Anny Tyrolské započala stavba nového, monumentálního poutního chrámu. Autorem projektu kostela je zřejmě Giovanni Maria Filippi, uvádí historik Emanuel Poche.
Staroboleslavský mariánský obraz byl za zátitu (palladium) českých zemí prohláen roku 1609. V roce 1631 do Prahy vtrhla saská armáda marálka Jana Jiřího Arnima. Protestanttí Sasové palladium v Praze na Staroměstském náměstí potupili, probili hřebem a postavili k ibenici. Nakonec bylo palladium odvezeno z Čech. Do své domoviny se vrátilo a po splacení velkého výkupného. Roku 2014 dostaly postavy na reliéfu i speciální zlaté korunky motivem pro nové perky byla svatováclavská koruna. Korunky mají podobu čelenky se čtyřmi stylizovanými květy lilie. Na vrcholu kadé z nich je kří, zdobené jsou drahokamy. Korunky jsou z milimetr silného zlatého plechu, ozdobeny jsou celkem 18 větími brouenými diamanty, z nich největí má průměr pět milimetrů, a 46 meními.
