Nepřekvapí, že i v tomto typu ubytování jsou ceny v Praze v celorepublikovém porovnání jednoznačně nejvyšší, zájem o střechu nad hlavou i tak dál roste.
„Chuť ubytovat studenty je nyní nejvyšší za posledních pět let,“ upozorňuje zmíněná studie. Majitelé bytů jsou díky tomu stále otevřenější k vyjednávání o ceně i podmínkách, pokud studenti respektují nezbytná pravidla. Na to pravidelně reagují i ceny, které se začátkem prázdnin bývají výhodnější.
„Rozdíl mezi spolubydlením sjednaným dnes a za dva měsíce může být i několik stokorun měsíčně,“ potvrdil Hendrik Meyer, výkonný ředitel digitální realitní služby Bezrealitky.
Nejpomalejší a nejdražší Praha. Studie o bydlení ukázala, co metropoli trápí |
Existují však rozdíly mezi tuzemskými a zahraničními studenty. Češi na léto smlouvy často vypovídají, aby nemuseli platit za měsíce, kdy cestují anebo bydlí u rodičů. Cizinci naopak spolubydlení hledají.
Slováci neváhají
Takřka ve dvou třetinách se jedná o studenty ze Slovenska. „U slovenských studentů vidíme hned několik trendů. Chtějí bydlet komfortně, nespoléhají se pouze na kolej,“ dodal Meyer.
Chování se mění také v dalších směrech. Letos výrazně přibylo lidí, kteří hledají spolubydlení pro dva. Ještě loni přitom byly ze strany cizinců nejpoptávanější čtyřlůžkové pokoje.
V Praze se za komfortní spolubydlení v bytě o průměrné velikosti 70 metrů čtverečních ve dvou platí cca 18 tisíc korun za pokoj i s energiemi a poplatky. V případě spolubydlení v malém bytě pak kolem 10 tisíc korun.
Rok, nebo deset? Úřady netuší, jak dlouho trvá povolování bytů |
Společné bydlení nenabízejí v metropoli pouze individuální pronajímatelé. V oblasti institucionálního nájemního bydlení, tedy poskytovaného firmami a investičními společnostmi, segment sdíleného a studentského bydlení představoval podle aktuálních dat za loňský rok 26 procent.
„Podle naší metodiky je v současnosti na pražském trhu evidováno šest projektů zaměřených na studentské bydlení s celkovou kapacitou přes 1 700 lůžek,“ sdělila Zuzana Chudoba, ředitelka společnosti BTR Group. V různých stupních přípravy podle aktuálních dat za rok 2025 je dvojnásobek zmiňovaného počtu, zejména v Praze 6, 7, 9 a 11.
Do dvou let povolení na tři tisíce bytů, Praha chce krotit krizi dostupného bydlení |
Co-livingové neboli sdílené bydlení je také specifické. Z interiérů malých bytů některé aktivity stěhují do společných prostor. Nájemci v nich mohou prát, vařit, cvičit nebo společně trávit volný čas. V metropoli je aktuálně v provozu jeden moderní co-livingový komplex s kapacitou 95 jednotek. Další projekty jsou ve fázi příprav. A například společnost Trigema plánuje zahájení výstavby v roce 2027.
Největší část nabídky institucionálního bydlení – 65 procent – zahrnovaly BTR jednotky. Tedy tzv. built-to-rent byty, nabízené k pronájmu. „Jde o nové projekty s vysokým standardem, drtivá část z nich je kvalitně vybavena,“ vysvětlila Zuzana Chudoba.
Pokles v nedohlednu
Rostoucí cena za méně prostoru je nynějším trendem bydlení v Praze. „Za sedm let se průměrný prodaný byt v Praze zmenšil o celou místnost, přitom cena za metr čtvereční vzrostla o 90 procent,“ potvrdil Michal Makoš, ředitel společnosti Reas.cz.
Prodej bytů v Praze láme rekordy. A zdražování stále není u konce |
Lidé podle něj nekupují menší byty proto, že by chtěli, ale proto, že cena za metr čtvereční roste rychleji než jejich rozpočet. Cenová mapa nejen Česka se za posledních sedm let podle realitních expertů výrazně překreslila. Regiony, nejen třeba klasicky střední Čechy, ale díky dálnicím i místa vzdálenější od Prahy, které ještě nedávno symbolizovaly dostupné bydlení, nyní táhnou celostátní průměr nahoru.
Poptávka, která naráží na cenový strop v metropoli, se přelévá do regionů a postupně vymazává cenové rozdíly, které tam kupující původně přitahovaly. „Po dlouhé době narážíme na cenové stropy. Růst cen během následujících let přibrzdí,“ uvedl Michal Makoš.
V Praze už se nežije blaze. Drahé bydlení sráží životní úroveň, mladí se stěhují pryč |
Dostupnější bydlení. To by měl být dopad metropolitního plánu, platného od září, a novelizovaného stavebního zákona. „Klíčové bude jeho uvedení do praxe,“ komentoval metropolitní plán Dušan Kunovský, ředitel společnosti Central Group. Na čtvrtině uvolněných pozemků lze podle developerů reálně stavět v horizontu 10 až 20 let.
