Věk již ztrácí roli, penzisté používají internet na chytrých telefonech stejně samozřejmě jako mladší generace. „V roce 2025 používalo internet v mobilu 58 procent osob ve věku 65 až 74 let, což je více než dvojnásobek oproti období před pěti lety,“ uvedl Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Podle dat letos třetina lidí nad 16 let užívala nástroje AI pro tvorbu obsahu. „Jednalo se například o generování textu, obrázků, kódů nebo k vyhledávání informací,“ uvedla Lenka Weichetová z odboru statistik rozvoje ČSÚ. Pražané se s fenoménem „umělky“ mohou potkat nejen u sebe doma, ale hlavně v práci.
Svlékání i krev. Jak umělá inteligence mění politiku |
„AI prostupuje všemi oblastmi podnikání, ve výrobě se využívá pro prediktivní údržbu strojů, optimalizaci procesů nebo řízení dodavatelských řetězců. Automatizuje nábor zaměstnanců, analyzuje životopisy, personalizuje školení a pomáhá s plánováním kapacit,“ sdělila Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.
Emil přes pokuty i knihovna
Na radnici Prahy 8 řeší umělá inteligence přestupky za špatné parkování prostřednictvím softwarového programu nazvaného Emil. Ještě před jeho spuštěním radnice začala používat dva virtuální asistenty, kteří pomáhají žadatelům při telefonickém kontaktu: Eliška na stavebním úřadě a také Emil – v tomto případě však bez využití AI – na odboru dopravy.
S chytrými technologiemi se potkávají také čtenáři, protože umožňují provoz samoobslužných kiosků a prodlužování půjčovní doby poboček Městské knihovny v Praze (MKP). „Rozšíření otevírací doby poboček byl jeden z cílů přechodu na takzvanou RFID technologii, což bylo spojeno s instalací samoobslužných zařízení do výpůjčního procesu,“ uvedl Tomáš Řehák, ředitel MKP.
AI může prohloubit rozdíly mezi vyspělými a chudšími zeměmi, varovala OSN |
Nejde však jen o používání celé škály sofistikovaných nástrojů. Metropolitní vědecká centra ve sféře vývoje AI a dalších top technologií náleží ke špičce. Do této kategorie patří výzkumníci ze Skupiny multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické (FEL ČVUT) a startupu Fly4Future.
Ten byl založen za účelem využití duševního vlastnictví, které bylo vytvořené ve výzkumné organizaci. Specializují se na vývoj vzdušných robotů s palubní umělou inteligencí neboli dronů s širokou škálou využití. Tento tým nyní získal ocenění AI Awards 2025. Jde o nejvýznamnější tuzemské uznání v oblasti AI. Porota volila ze 120 nominací a vybírala projekty s nejvýraznějším dopadem na výzkum, vzdělávání, veřejnou správu a byznys.
Do vyhledávání proniká umělá inteligence. Místo odpovědi může přinést halucinaci |
„Létání na této úrovni autonomie je jednou z nejnáročnějších disciplín AI. Naše výsledky jsou důkazem, že dokážeme konkurovat špičkám z Evropy, USA či Asie,“ vysvětlil Martin Saska, vedoucí skupiny MRS. Jeho tým zaujal především výsledky v Autonomous Drone Racing League (Autonomní dronové závodní lize, pozn. red).
„Ta patří k nejprestižnějším globálním soutěžím autonomních dronů. Výzkumníci letos pronikli mezi čtyři nejlepší týmy světa,“ dodal Radovan Suk z FEL ČVUT.
Nenápadné a úspěšné
Z původně nenápadných studentských projektů se stávají mimořádně úspěšné startupy. Takto absolventi Fakulty informačních technologií (FIT ČVUT) rozjeli firmu Datamole.
„Zaměřuje se například na automatizovaný monitoring zdravotního stavu zvířat pomocí AI, neinvazivní kontrolu kvality ovoce či technologie pro autonomní dopravu,“ popsala náplň firmy Ivana Macnarová z FIT.
Společnost krátce po rozjezdu překročila hranici tržeb 100 milionů korun za rok. Nápad založit firmu vznikl během vánočního večírku fakulty. „FIT ČVUT bylo jediným místem, kde jsme tehdy mohli nové technologie, jako byla AI, zkoušet,“ sdělil Tomáš Borovička, spoluzakladatel zmíněné společnosti.
