„Lešení není začátek, ale konec našeho jedenáctiletého úsilí o nové varhany,“ popisuje Vojtěch Mátl, sekretář pražského arcibiskupa a předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany.
Součástí lešení je i výtah, který postupně nahoru vytahuje píšťaly i další součásti varhan. Na něj navazují koleje, po nich dojedou píšťaly na správné místo. „Píšťaly jsou dlouhé od několika milimetrů po sedm metrů. Ty několikamilimetrové pravděpodobně uslyší jen děti, protože jejich zvuk je na hranici slyšitelného spektra pro lidské ucho,“ popisuje organolog Štěpán Svoboda.
Instalace potrvá několik měsíců a měla by být hotová během letošního léta. Pak budou svatovítské varhany patřit spolu s nástrojem v pražském kostele svatého Jakuba a v kostele svatého Mořice v Olomouci mezi troje největší nástroje v zemi.
Katedrála podle Mátla dlouho trpěla sporem o vlastnictví. Poté, co se podařilo státu a církvi vyřešit její problémy, mohlo začít její zvelebování. „Nová světla, nové zvony, nově pozlacené oltáře, vytápění v lavicích. Poslední, co zbývalo, byly nové, větší varhany,“ popisuje změny posledních let v katedrále Mátl.
Při pohřbu Václava Havla se totiž ukázalo, že když je katedrála plná lidí, není zvuk starých varhan slyšet.
Začalo shánění peněz na nové varhany, hledání sponzorů. „Přispěly tisíce lidí, od malých dárců po velké mecenáše,“ popisuje cestu ke vzniku nových Mátl. Na varhany se vybralo 106 milionů a 25 milionů na skleněný design nového nástroje přidali sponzoři.
Nejvíce peněz vynesl projekt adopce píšťal, kdy si lidé mohli symbolicky koupit jednotlivé píšťaly. Cena byla od dvou tisíc po 300 tisíc za ty největší.
Ze šesti tisíc jich zatím nebylo adoptováno jen pár set. „Zájemci ještě mají šanci,“ nabádá Mátl. Zbývá podle něj ještě vybrat peníze na různé dokončovací práce na nástroji i v katedrále.
Made in Barcelona
Na vybudování nástroje byla vybrána firma až ze španělské Barcelony. Monumentální nástroj byl postaven ve španělské varhanářské dílně Gerhard Grenzing.
„Ve speciální hale postavili varhany pro naši katedrálu, firma je vyzkoušela a pak je znovu sestaví v katedrále. Bude to znamenat minimální zásah do liturgického nebo návštěvnického provozu v chrámu,“ vysvětluje Mátl.
Při testech v katedrále se však ukázalo, že najít a zaplatit firmu nebude jediný problém projektu. „Hrubý pískovec, ze kterého je katedrála postavena, brzdí a tiší zvuk, bylo je nutné přeprojektovat a varhany zvednout, aby se zvuk nešířil po zdech, ale po oknech. Bylo nutné zachovat pohled na rozetu. Nové varhany nesmí stínit ikonické největší okno katedrály,“ přibližuje Mátl.
Pak se ukázalo, že kvůli sklu použitému na výzdobu jsou varhany příliš těžké. Jejich konečná hmotnost i se skleněnými prvky výzdoby je 45 tun. Bylo tak nutné posílit a vyztužit chór, prostor, ve kterém budou varhany postaveny.
„Požár pařížské Notre Dame vedl také k přehodnocení únikových cest a k revizi projektu,“ popisuje Mátl. Varhany totiž stojí před hlavním vchodem do chrámu. „Musely splňovat požární předpisy, musí 15 minut hořet a pak teprve spadnout, ne však dopředu do katedrály, ale dozadu na kůr,“ vysvětluje.
Premiéra červen 2026
Celou letošní zimu se v Barceloně postupně bouraly varhany a desítka kamionů je postupně naváží do Prahy. Na Hradčanském náměstí je přeloží na speciální vozíky a opatrně je dělníci navezou do katedrály.
Tam je postupně tým španělského varhanářství montuje. Stavět se bude do půlky léta, pak se bude celý nástroj ladit. „Bude to v noci a odhadem 900 hodin bude trvat poslech toho, jak nástroj zní na jednotlivých místech katedrály,“ popisuje Mátl, co ještě zbývá udělat.
Hotovo bude v únoru příštího roku, ale slavnostní požehnání bude 15. června 2026 na svátek svatého Víta. Následovat bude koncert České filharmonie.
