Vědci našli při průzkumu lánského zámeckého parku vzácné a ohrožené druhy, třeba orchidej vstavač májový nebo brouka tesaříka obrovského. Pestrost některých luk odborníky překvapila a jako téměř ideální vidí hospodaření v lesní části. Zároveň ale připraví i několik doporučení, třeba ohledně péče o louky. Cílem je využití přírodního potenciálu místních biotopů. Průzkum začal letos na jaře a pokračovat bude do září, řekli ČTK botanik Jan Albert Šturma a zoolog Ondřej Sedláček.
"My pracujeme na tom, abychom právě ty fenomény, které tu jsou dobré, tak ještě buď podpořili a nebo je třeba nezkazili," vysvětlil Sedláček.
Průzkum pokrývá celou vegetační sezonu, protože výskyt různých druhů je rozložený například před sečí i po ní a důležitý je nejen jarní počátek sezony, ale i její konec, kdy se vyskytují třeba pozdně kvetoucí rostliny. Vědci našli například také orchidej bradáček vejčitý a z rostlin, které patří mezi indikátor zachovalých lučních společenstev, čertkus luční. Z živočichů se v parku vyskytují například také skokan štíhlý, bělásek řepový, bělásek řepkový, perleťovec malý, vážka šidélko větší i více druhů netopýrů.
Součásti parku, který sousedí s lánskou oborou, jsou i místa, kde údržba už není tak intenzivní a i když nejde o klasický les, rostou zde duby, břízy, vřes. Podle botanika na jednu stranu krajina ukazuje, co dokáže, když není péče příliš intenzivní, ale na druhou stranu údržbu potřebuje, například občas prořezat. "V naší krajině, která je prostě kulturní už hrozně dlouho, několik tisíc let, tak ten zásah člověka je potřeba," uvedl botanik a dodal, že ve správně obhospodařované kulturní krajině je diverzita třeba i vyšší, než by byla v přirozených společenstvech. Zároveň zdůraznil, že záleží na intenzitě a podobě hospodaření.
Park tvoří převážně tři typy biotopů: květnaté louky, světlé lesy a bučiny. Pestrost luk je podle botanika docela vysoká, ale na některých plochách by sečení mohlo být méně časté, možností je i takzvaná pásová seč. Dalším možným doporučením k péči je zvýšení hladiny spodní vody, třeba s pomocí periodických tůní, což by mělo napomoci šíření některých vzácných druhů, ale konkrétní postup ještě budou vědci konzultovat s hydrology. Jedním z návrhů je též zarůstání menších úseků břehů rybníka, což by také přispělo ke zvýšení rozmanitosti.
Staré stromy, třeba duby, ale i další, mají dutiny sloužící řadě druhů hmyzu nebo ptáků. Kvůli bezpečnosti mohou posloužit i torza stromů, která nehrozí pádem, ale jsou pro živočichy využitelná. Důležitá je také průběžná přirozená obnova, aby v parku byly stále stromy starší i mladší.
Podle ředitelky odboru parků a zahrad Správy Pražského hradu Heleny Pánkové není cílem průzkumu jen zmapovat přírodní prostředí, ale také zajistit mu vhodnou péči a to třeba i při zakomponování opatření na řešení dopadů změny klimatu. Zároveň jednotlivé prvky a části bližším zkoumáním "vyprávějí" příběh místa. "Ono vám to trochu propojí s historií a s památkovými hodnotami, které tady zase nemáme úplně dobře zmapované," doplnila Pánková k průzkumu parku.
Loni biologové udělali průzkum také v areálu Pražského hradu. Zaznamenali při něm více než 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu a 700 druhů rostlin. Některé z nich jsou i vzácné a ohrožené. V půdě areálu nalezli pancířníky, vzácné roztoče. Mezi nimi byly i tři na území Česka dosud nenalezené druhy, a dokonce i jeden pro vědu zcela nový, neznámý druh.
