Ženy ve vědě přestávají být ohroženým druhem. Ve vědecké branži v metropoli jich působí přibližně třetina. Číslo je to vyšší, než představuje republikový průměr, a žen v této sféře nadále přibývá. Mužská záležitost, tahle nálepka zůstává sféře výzkumu a vývoje. To potvrzují například aktuální analýzy této oblasti, vypracované Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Podle ní v roce 2022 působilo v hlavním městě 44 465 výzkumných pracovníků. „Podíl žen byl 27,6 procenta. Tedy o něco vyšší, než činil průměr celé České republiky. Ve světě vědy dominují muži. Platí to jak v ČR, tak v Praze,“ uvedl Tomáš Slavíček z Oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ. Významný podíl vědkyň zaměstnává vládní sektor, takřka 41 procent. Poměrně silnou pozici zaujímají také na vysokých školách, a to více než třetinou pracovníků. Naopak v podnikatelském sektoru působí jen přibližně 16 procent badatelek.
Celý magazín |
Pod průměrem EU
Praha i Česká republika zůstává v zastoupení žen ve vědě a výzkumu hluboko pod průměrem Evropské unie. Ten aktuálně představuje 32,9 procenta, pod touto hranicí se nachází také například Německo, Nizozemsko či třeba Rakousko. Rozhodování ve vědě je také nadále převážně v rukou mužů. Jejich protějšky totiž nejsou dostatečně zastoupeny v poradních skupinách a hodnoticích orgánech vědeckých a výzkumných institucích a také se méně podílejí na tvorbě politiky výzkumu a vývoje.
„Ve vědecké a výzkumné sféře nám kvůli tomu mohou unikat některá důležitá témata či jejich aspekty relevantní z hlediska životní zkušenosti různých skupin žen,“ upozorňují na rizika tohoto přístupu experti.
V metropoli šlo do vědy a výzkumu podle zmíněné analýzy statistiků v roce 2022 51,7 miliardy korun, v rámci celé České republiky to bylo 133,3 miliardy. „V Praze tak bylo realizováno 38,8 procenta výdajů na vědu a výzkum,“ shrnují statistici. Podnikatelský sektor do této sféry investoval 26,9 miliardy korun.
Vědecké prostředí v mnoha institucích ještě stále není na potřeby vědkyň připraveno, i když se situace zlepšuje. Záleží však také na jednotlivých pracovištích. V Ústavu, jenž v názvu nese jméno nobelisty J. Heyrovského, zaujímají ženy vědkyně 24 procent, a pokud se do výpočtu zahrnou i doktorandky, které se připravují na vědeckou kariéru, a vysokoškolačky pracující ve vědeckých týmech, jde dokonce o 34 procent.
Technické obory na vysokých školách navíc bývají pro absolventy zárukou jistého a solidního uplatnění na pracovním trhu. V roce 2016 průměrná mzda dosahovala 47 401 korun, za sedm let stoupla na 66 627. Přesto počet žáků těchto oborů spíše klesá. V roce 2019 technické obory studovalo podle stávajících dat takřka čtyři tisíce studentů, o tři roky později zhruba o čtyři sta méně.
Táhnou přírodní vědy
Poněkud odlišně je tomu v přírodovědecké sféře. V roce 2022 se počet frekventantů zdvihl asi z dvou tisíc zhruba o pět stovek. Zmíněný obor má ale ještě jedno specifikum. „Například v přírodovědných oborech převažoval počet studentek nad studenty,“ uvedla Šárka Loukotová Novotná z Fakulty elektrotechnické (FEL ČVUT). Nízký podíl vědkyň je podle expertů dán též řadou dalších faktorů včetně mnohdy přetrvávajících stereotypů a pomyslného dělení oborů na „mužské“ a „ženské“. Řada žen studujících a pracujících v akademické sféře má podle odborníků nějakou zkušenost s genderově podmíněným násilím a obtěžováním.
Týdny vědy pro ženy a dívky
Změnit nepříznivý poměr žen ve vědě a výzkumu je cílem řady aktivit. Souvisí s nimi mj. také Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. únor. Práce s elektronovým mikroskopem, či prezentace nejmodernějšího laserového pracoviště HiLase v Dolních Břežanech. To například zahrnula akce Staň se na den vědkyní, kterou pro středoškolačky ke zmíněnému mezinárodnímu dni nachystala letos ČVUT.
Další zajímavé téma pro studentky znělo „Svět elementárních částic a související výzkum v oblasti radiačně odolných polovodičových detektorů ionizujícího záření“. Účastnice se též naučily používat proměnné, řetězce, podmínky a cykly v programovacím jazyce Python. „Novinkou byl i program pořádaný spolkem EPS Young Minds (mezinárodní projekt pod záštitou Evropské fyzikální společnosti, pozn. red.),“ sdělila Jaroslava Óbertová, vědkyně a hlavní organizátorka události.
O popularizaci vědy i mezi dívkami pečují také jednotlivá špičková pražská vědecká centra. Například zmíněný Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se výchově dětí a studujících základních a středních škol dlouhodobě věnuje. Pořádá pro ně jak workshopy a praktika v době výuky, tak mimoškolní programy, jako jsou chemické kurzy, letní školy anebo třeba stáže.
„Všechny mimoškolní programy navštěvují jak dívky, tak chlapci a někdy dokonce děvčata mírně převažují. Chemie je tedy v žádném případě neodrazuje,“ sdělila již dříve Květoslava Stejskalová, která se v Útvaru pro vzdělání organizaci vzdělávacích programů Heyrovského ústavu dlouhodobě zabývá.
