V dejvickém kampusu je krátce po poledni rušno. Studenti proudí mezi budovami směrem k menzám, kde už od vchodu vidí na obrazovkách nabídku dne. Jenže oproti minulým týdnům je tu jedna zásadní změna – ceny.
„Původně jsme se lekli, ale protože máme dotované alespoň jedno jídlo denně, tak to není tak hrozné a změna se nás zas tak moc netýká,“ popsal jeden ze studentů, kteří ve středu stáli před obrazovkou s nabídkou jídel. „My si jídlo spíš nosíme, takže by se nás to stejně moc netýkalo,“ dodal další z nich.
Zdražení obědů v menzách od dubna zasáhlo studenty vysokých škol i rozpočty samotných univerzit. Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) reagovali na změnu zavedením omezené slevy.
Studenti mají nově zvýhodněné jedno jídlo denně, zatímco sleva na polévky, snídaně nebo bagety zmizela. „Já sem chodím jednou týdně, jinak si vařím. Chodil jsem si sem pro obložené housky, ale teď je to pro mě drahé,“ řekl student ČVUT Martin.
Změna financování ze strany ministerstva školství přesunula peníze určené přímo na zlevnění jídel do obecnější části rozpočtu. Školy tak nově samy rozhodují, jak podporu studentům rozdělit.
Investice do mikrovlnek
Výsledkem je ale na některých školách okamžité zdražení, kdy si studenti připlatí zhruba 20 korun. Obědy tak nyní stojí od 121 do 160 korun.
Asi nejvíce se změna promítla na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Ta zdražila obědy přesně o částku zrušené dotace, tedy o 20,50 koruny.
„Hledáme způsoby, jak navýšené prostředky v jiném pilíři rozpočtu využít na podporu studentů,“ uvedl mluvčí školy Michal Janovský.
Přímou kompenzaci v cenách jídel ale zatím studenti nevidí. „Jasně že mě to štve. Radši si vařím doma, drahé to pro mě bylo i předtím, teď je to ale o dost horší,“ sdělila jedna z místních studentek.
Podle analýzy think-tanku IDEA při CERGE-EI je přímá finanční podpora vysokoškoláků v Česku dlouhodobě nízká a málo cílená. Náklady na studium tak často dopadají především na rodiny studentů.
Zdražování se týká i Vysoké školy ekonomické, zde zatím další kroky ve financování stravování dál projednávají.
„Univerzita si je vědoma, že změna cen může některé studenty zasáhnout citlivěji. V současnosti proto analyzuje dopady a zvažuje možnosti cílené podpory,“ uvedla mluvčí školy Kateřina Macháčková.
Zároveň škola reaguje i jinak – investuje do zázemí pro studenty, kteří si nosí vlastní jídlo. Jejich počet podle Macháčkové roste. Mikrovlnky nebo prostory pro konzumaci vlastních pokrmů jsou tak čím dál důležitější.
Zdražení jen pro rozpočet škol
Ne všechny školy však zdražily. Univerzita Karlova se rozhodla zachovat nižší ceny a výpadek ve výši zhruba 12 milionů korun ročně pokrýt z vlastních zdrojů.
„Hrozilo zhoršení dostupnosti stravování především pro sociálně slabší studující,“ uvedl rektor Jiří Zima.
Podobně postupuje i Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Tu bude stravování pro studenty ročně stát méně než Univerzitu Karlovu, kritizuje ale, že informace o změně přišla pozdě.
„Teď nebudeme nic měnit, když je zaběhnutý semestr. Nejsme ale nadšení z toho, že ta informace přišla až teď, v půlce letního semestru, kdy všechno běží,“ říká ředitel kolejí a menzy ČZU Jiří Macoun.
Ministerstvo školství změnu obhajuje tím, že školy mají větší flexibilitu.
„Záměrem je, aby podpora doputovala k těm studentům, kteří ji skutečně potřebují,“ uvedla vrchní ředitelka sekce vysokého školství Dana Bilíková. Celkově ministerstvo přesunulo z dotace určené výhradně na zlevnění jídel do obecnější části rozpočtu zhruba 100 milionů korun.
V zaběhnutém semestru zatím rozhodnutí vede spíše k rozdílným přístupům a také k tomu, že menza už není pro všechny jasnou volbou. „My si teď stejně spíš vaříme. Máme tady mikrovlnky a zázemí, takže se to dá,“ uvedl student v kampusu v Dejvicích.
