Na kopec se klikatou stezkou už kolem 18:45 trousily skupinky lidí. Dlouhá fronta, která na vrcholu čítala bezmála stovku nadšenců, přesto překvapila. Každý z nich se pokoušel dostat do Štefánikovy hvězdárny, aby mohl zážitkový úkaz zhlédnout co nejblíže. K jejich smůle však už krátce po 19. hodině zevnitř vyšel pracovník, který rozhazoval rukama a hlásil, že jejich snažení bylo zbytečné. „Dovnitř už se do západu Slunce nedostanete, máme plno,“ oznámil zklamanému davu.
Lidé se ale nevzdávali a rázně se rozcházeli všemi směry s jasnou vizí – uzmout si pro sebe alespoň kousek místa, kde by ve výhledu nepřekážely stromy ani žádné další objekty.
Česko zažilo zatmění Slunce ze čtyř pětin. Nadšenci byli v balonu či jeli do Španělska |
„Vůbec nevím jak to bude, už jsem byla na začátku fronty a poslali mě nakonec,“ stěžovala si lékárnice Lea, která si nebeský úkaz přispěchala prohlédnout přímo z práce. „Běžela jsem hned po zavíračce v šest hodin, bohužel jsem si nemohla vzít volno,“ litovala.
Nakonec se však i ona dočkala. Pracovníci hvězdárny ve snaze zajistit alespoň krátký zážitek všem přítomným totiž umístili do zahrad dva další dalekohledy, kterými si mohou nakousnutý kotouč na chvíli prohlédnout. Poté však museli z fronty vystoupit a zařadit se opět na konec.
„Udělali jsme takovou nárazovou přestavbu hvězdárny a zde provizorní pozorovatelnu. Kvůli kapacitě se tam rozhodně nedostanou všichni, protože je stavba stará sto let a nepočítala s takovým náporem,“ varoval pracovník Filip, který obsluhoval jeden z dalekohledů. Podél zhruba stometrové fronty navíc procházel se speciálně upraveným zrcadlem, aby dal všem alespoň na pár sekund nahlédnout.
Zároveň pracovníci rozdali posledních deset párů brýlí, které v davu nechávali kolovat. Brýle byly totiž i zde nedostatkové zboží, což potvrdil také organizátor z hvězdárny Lukáš Veselý. „Měli jsme tři dodatečné dodávky a poslední pětistovka brýlí zmizela do půl hodiny,“ popsal obrovský zájem.
Známým budeme závidět, smáli se Španělé
Během společného krátkého povídání se vrch v centru Prahy naplnil stovkami turistů i místních. Všichni si chtěli jedinečný úkaz prohlédnout a tvořili dlouhé klikaté fronty u dalekohledů. „Vždyť další bude až za padesát let,“ řekla Lea. Štěstí s astronomickými úkazy zatím příliš neměla. „Dívala jsem se i v roce 1999, to jsem si vzala speciálně dovolenou a šla do hvězdárny, ale bohužel bylo zataženo,“ lamentovala.
Ne příliš nadšené pocity sdíleli také Andrés, Laura a Francis ze Španělska. „Bohužel jsme toho moc neviděli, i když jsme měli vlastní brýle. Nejlépe jsme srpek viděli těsně nad obzorem a to bylo moc hezké. Jinak ale ve výhledu překážely stromy,“ litovala skupinka turistů. Přiznali, že nenaplánovali dovolenou nejlépe, protože v jejich rodné zemi se odehrává kompletní zatmění. „Dopředu jsme to nevěděli, teď nám budou všichni známí posílat krásné fotky a zážitky a my u toho nebyli,“ smáli se.
Doufají, že budou mít více štěstí příští rok. „Dívali jsme se, že by kompletní zatmění mělo být na úplném jihu Španělska znovu. Vypadá to ale, že už jsou všechny hotely beznadějně vyprodané. Ceny jsou navíc vyšponované až do nebes. Možná pojedeme pod stan,“ uvažovali s nadsázkou o svých možnostech.
Miliony lidí sledovaly zatmění Slunce. Ve Španělsku bylo úplné |
Humor nepouštěl ani organizátora Veselého. „Když se rozhlédnete kolem, jak to tady vypadá, tak je to zážitek i pro mne,“ popsal se smíchem. „Je to stresující z hlediska organizace, denně jsme přijímali více než 500 telefonátů a to byla jen třetina z toho, co jsme dokázali odbavit. Na druhou stranu je hezké vidět zájem veřejnosti o astronomii,“ dodal.
Naopak hezký zážitek si odnesli Zuzka s Ondrou, kteří v ruce třímali po domácku vyrobené pozorovací zařízení z kartonové krabice. „Našli jsme narychlo návod na internetu,“ popsali výrobu, která podle nich nebyla složitá. Nakonec vynález nevyužili, byli jedni z mála šťastlivců, kterým se podařilo dostat přímo do hvězdárny na profesionálnější dalekohledy. „Měli jsme kliku, hned se za námi vytvořila obrovská fronta.“ Kvůli ohleduplnosti ale vevnitř dlouho nezůstali, aby se dostalo i na další zájemce. „Byl to boj o každou minutu. Původně jsme přemýšleli, že bychom letěli do Španělska, ale bohužel jsme nemohli kvůli práci,“ litovali.
Hvězdárnu si před zatměním prošli i mladý pár studentů z ČVUT. „Byli jsme tady už v 18:30, abychom se dovnitř dostali. Čekali jsme, že tu asi bude hodně lidí,“ uvedli. Také oni propásli téměř ojedinělou příležitost úplného zatmění v Evropě. „Shodou okolností jsme tam před měsícem byli na dovolené. Zjistili jsme to příliš pozdě na to, abychom datum dokázali změnit,“ povzdechli si.
K maximální fázi zatmění v Praze došlo ve 20:12, kvůli obzoru to však už z kopce nebylo možné. „Na Petříně nejsou vůbec ideální podmínky. Uvidíme jen prvních 30-40 minut a pak Slunce zaleze,“ předpověděl Veselý a vzápětí se ukázalo, že je ve svém oboru zkušený. Ve 20:00 už bylo po všem, podívaná definitivně skončila a lidé se pomalu rozešli.
Následné Perseidy tu totiž také dobře zhlédnout nemohli, nad Prahou je problém se světelným znečištěním. „Není tu dostatečná tma,“ potvrdil pracovník Filip. „Snažili jsme se ty lidi dopředu trochu odradit, ale chápeme, že je to v centru Prahy a lidé se na hvězdárny při takových příležitostech hrnou,“ uzavřel Veselý.
