„Žatecká vila v historizujícím duchu byla v roce 1895 vystavěna pro Antona Würdingera, jednoho z největších obchodníků s chmelem, jehož monogram zdobí vstupní dveře. Autorem projektu byl Johann Salomon, nejlepší žatecký architekt přelomu 19. a 20. století. Vilová stavba zasazená do zahrady s ohradní zní a původním altánkem je součástí většího areálu, do kterého historicky patřily i sousední hospodářské objekty,“ pospala novou památku Věra Brožová, mluvčí ústecké pobočky Národního památkového ústavu.
Celý areál vily se podle Brožové nachází v blízkosti centra chmelařské průmyslové zóny a působí velmi malebně i díky svému umístění na terénní hraně, ze severní části parcely je výhled na jedno ze žateckých předměstí.
„Areál je tak ukázkou zástavby typické pro městskou památkovou zónu. Její urbanismus je specifický, jeho utváření zejména ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století souvisí s ‚chmelovou horečkou‘, vyvolanou konjukturou chmelařství v regionu,“ dodala mluvčí.
Typickým znakem urbanismu této části Žatce je prorůstání různých typů zástavby tvořené do počátku 19. století hlavně drobnějšími objekty či areály zemědělského charakteru, které v průběhu 19. století doplnily právě velké chmelové sklady, často ještě „vyšperkované“ honosnými obytnými vilami žateckých podnikatelů obklopenými velkými zahradami.
„Objekt Würdingerovy vily je jedním z nejhonosnějších a nejautentičtěji dochovaných v žatecké městské památkové zóně,“ zmínila Brožová.
Na seznam nemovitých kulturních památek na severu Čech byla jen o něco dříve než žatecká vila zapsána také zajímavá kaple sv. Václava ve Vlčí, části obce Chlumčany na Lounsku, a fara ve Strojeticích na Lounsku.
