V referendu obyvatelé hlasovali o tom, zda má obec využít všech zákonných možností, aby zabránila těžbě. Šlo například o podání námitek proti povolení těžby, změnu územního plánu nebo o odmítnutí poskytnutí pozemků v lokalitě. Bez nich se těžaři ke kameni nedostanou.
Starosta Petr Škanta (KSČM) přiznal, že situace v obci s více než tisícovkou obyvatel je napjatá. „Mezi lidmi jsou hnusné boje,“ řekl a dodal, že se obec bude řídit výsledkem referenda.
Konání obecního referenda si vynutili odpůrci kamenolomu, obec sama se k tomu totiž neměla. Zastupitelstvu před letními prázdninami předložili návrh na vyhlášení referenda s dostatečným počtem podpisů místních, zastupitelé tak jeho konání a termín museli schválit.
Podle generálního ředitele Severočeských dolů Iva Pěgřímka ani přes nesouhlas místních firma, která patří pod polostátní ČEZ, od plánu neustoupí. „Ať bude výsledek jakýkoliv, budeme na projektu dál pracovat,“ uvedl a připustil, že cesta k ložisku nebude přes odpor místních snadná a mohou projekt zbrzdit.
Kritici se nachystali
Kritici těžby se na to nachystali. „Založili jsme spolek, abychom mohli vstupovat do schvalovacího procesu a podávat námitky,“ upozornila předsedkyně spolku Lenka Bombera Piskačová, která s těžbou nesouhlasí.
Těžaři přesto počítají, že se ke kameni v budoucnu dostanou. Lidé ze stavebního byznysu totiž už nějakou dobu upozorňují, že v Česku začíná být nedostatek stavebního kamene.
Řada stávající kamenolomů je na hraně životnosti a nové nevznikají, protože jejich povolování je komplikované. Dovoz ze zahraničí je nákladný a představuje ekologickou zátěž. To může negativně ovlivnit a prodražit i stavbu dálnic, rychlostních silnic a vysokorychlostních tratí.
Těžaři proto spoléhají na to, že bude kámen na Červeném vrchu prohlášen za strategicky významnou surovinu pro stát. Těžba by pak mohla být povolena rychleji a v krajním případě by mohlo dojít i k vyvlastnění pozemků potřebných, aby se k ložisku dostali.
Odpůrci kamenolomu proto začnou usilovat o to, aby stát kámen na Červeném vrchu naopak odepsal, což by budoucí těžbě zabránilo nejenom Severočeským dolům, ale i komukoliv jinému.
Severočeské doly kámen potřebují jak pro zpevnění svahů v hnědouhelném dolu, tak pro rekultivaci území po ukončení těžby v roce 2030. Blízkost ložiska je pro ně ekonomicky a logisticky výhodná, kamenolom se nachází nedaleko. Kámen chtějí těžaři získávat odstřelem, vytěžený materiál se bude vozit přímo do lomu. Trasa nepovede přes obec.
Za souhlas s otevřením kamenolomu obci firma slibuje roční příjem až 2,6 milionu korun po dobu příštích 30 let. Po vytěžení kopce tam vybudují volnočasové centrum a slibují i finanční podporu místním spolkům.
