Na Smetanově nábřeží v Děčíně se dnes poprvé rozezněl poeziomat. Z přístroje ve tvaru černé zakřivené trubky se po zatočení klikou ozývají zvukové záznamy spojené s městem, jako je děčínská poezie, zvuky proplouvajícího parníku nebo sokolská rozcvička s rodákem Miroslavem Tyršem.
Nahrávek je 19 a po roce se mohou vyměnit. Hravou formou se tak přibližuje místním i turistům historie, kultura a odkaz předků, uvedl náměstek primátora Martin Pošta (Volba pro Děčín). "Místo a skladby jsme vybírali tak, aby společně dokonale ladily. Spojené s ikonickým panoramatem děčínského zámku, Tyršova mostu a řeky Labe. Věřím, že se nový prvek bude líbit, bavit a hrdě reprezentovat,“ řekl.
V nahrávkách se představují děčínští muzikanti a písně vztahující se k Děčínu, místní pověsti, příběhy pamětníků. Podle vedoucí Městského centra kultury a cestovního ruchu Markéty Lakomé poeziomat nejen oživí nábřeží, ale také přiblíží Děčín netradičním způsobem. "Díky zvukovým nahrávkám mají turisté i místní jedinečnou příležitost se více seznámit s děčínskou tvorbou a dozvědět se řadu zajímavostí o městě, například jaké pověsti panují o zdejších památkách nebo který hudební skladatel stojí za Děčínským valčíkem," uvedla Lakomá. Pustit si mohou zatočením kliky lidé třeba i píseň Waldemara Matušky, k níž byl klip natáčen v Děčíně.
Většina nahrávek se vztahuje k okolí. "Na Smetanově nábřeží se spojuje horizontála Labe a cyklostezky s vertikálou Pastýřské stěny a děčínského zámku. Ať už tedy budete poslouchat zvuky přístavu, pověst o Pastýřské stěně nebo Tyršovu sokolskou rozcvičku, všechno odsud i uvidíte," uvedl básník a jeden z tvůrců děčínského poeziomatu Radek Fridrich.
Poeziomatů je v celé republice kolem 70. Myšlenka na jeho umístění v Děčíně vznikla podle Pošty v roce 2021. "Věřím, že se poeziomat jen tak nezastaví," řekl Pošta. V Ústeckém kraji jsou stejné přístroje na hradbách v Kadani, na nádvoří chomutovské knihovny, na vyhlídce nad zámkem Jezeří, na vrchu kalvárie u Úštěku na Litoměřicku. Bude také od 21. září v Žatci před synagogou. Právě o místech, na nichž se přístroje objevují, by se podle ředitele ústeckého archivu Petra Karlíčka měla vést širší debata. "Poeziomaty kradou poezii míst, často nevzhledná trubka se objevuje jako cizorodý prvek na nevhodných lokalitách jako u kostela v Orlických horách nebo na kalvárii a ta místa se nemohou bránit," řekl ČTK.
