Lokality Skalka a Mělecké předměstí představují největší rozvojové plochy města pro bydlení, dohromady mají rozlohu přes devadesát hektarů. S obytnou zástavbou se tady počítá dlouhodobě, ovšem stávající územní plány jsou zastaralé, a proto se je lounská radnice rozhodla nechat přepracovat.
Oproti původním plánům bude možné tady stavět i bytové domy a ne jen samostatné rodinné domy na velkých parcelách. Díky tomu se zvýší hustota obyvatelstva. Počítá se i s výstavbou městských bytů. Je také kladen větší důraz na veřejná prostranství a občanskou vybavenost.
Nové plány před několika dny představili architekti, kteří na nich už řadu měsíců pracují. „Nejefektivnější je budovat smíšené město, které bude funkční a nabídne nejenom bydlení, ale i příležitost pro podnikatele, dětská hřiště, sportovní halu, školu,“ zmínil městský architekt Radek Janouš. Doplnil, že nové čtvrti mají být dostupné pro rodiny s dětmi i pro seniory a pro různé sociální skupiny obyvatel.
Stavbu domů brzdí zákazová značka, před lety ji zařídilo sousední město |
„Máme ambici v těchto lokalitách postupně budovat nové byty a obytné domy, které přilákají nové obyvatele a přispějí k rozvoji města,“ doplnil starosta Milan Rychtařík (ANO).
V obou lokalitách patří pozemky řadě vlastníků. Některé jsou v majetku města, další se radnice snaží vykupovat od soukromníků. Právě na plochách ve vlastnictví Loun má být v budoucnu občanská vybavenost.
Záměrem radnice však není vykoupit od soukromníků veškeré pozemky – kdo nebude mít o prodej zájem, nemusí se do něj pouštět. Na úkor bytových domů se svých pozemků neplánují vzdát například někteří zahrádkáři.
Část lidí, kteří mají v lokalitách pozemky, vyjádřila během představení nových plánů znepokojení, že s nimi studie nebyly dostatečně konzultovány a že návrhy architektů jdou proti jejich vlastním stavebním záměrům. Autoři plánů je ujistili, že studie nejsou v konečné fázi zpracování a že za určitých kompromisů z obou stran jsou možné dílčí změny.
Do 1. prosince může veřejnost ke studiím posílat připomínky, které architekti vyhodnotí a případně zapracují do plánů. Následně bude studie podkladem pro změnu územního plánu. Ten definuje budoucí rozvoj území, uspořádání krajiny a rozvoj veřejné infrastruktury. Stavebníci a případní investoři se jím musí řídit.
