Krušnohorské bučiny chceme v UNESCO, musíme je zachránit, apeluje starosta

Čím jsou krušnohorské bučiny zajímavé?
Krušnohorské bučiny jsou zajímavé svou rozlohou, rozmanitostí a na mnoha lokalitách neočekávaným stářím. O tom stáří svědčí mimo jiné nedávno publikované informace o nejstarších bucích v blízkosti Jezeří. Nejstarší buk má stáří až 480 let, řada dalších pak přes 400 let.

Nejstarší buk v Česku roste na Mostecku, letokruhy ukázaly věk přes 470 let

Proč si zaslouží zápis na seznam UNESCO?
Je známé a často opakované, že Krušné hory jsou jediným velkým českým pohořím bez plošné ochrany. Drtivá většina zdejších lesů je hospodářská, a to včetně těch nejstarších i těch, které jsou svým charakterem nejbližší původním krušnohorským bučinám. Pokud se zdejší lesy nedočkají v co nejbližší době účinné ochrany, přijdeme o řadu nenahraditelných lokalit starých lesů, a to je neodpustitelné.

Jaké kroky v tom činí Horní Jiřetín? Jak dlouho může cesta k zapsání trvat?
Dlouhodobě sledujeme počínání vlastníků zdejších lesů a pro maximální ochranu lesů děláme vše, co příslušné zákony městu umožňují. Komunikujeme s Krajským úřadem, Českou inspekcí životního prostředí (ČIZP), sousedními obcemi a s nevládními organizacemi, které se touto problematikou zabývají. Tlačíme na příslušné orgány, aby se co nejvíce urychlil proces vyhlášení CHKO Krušné hory, popřípadě další způsoby ochrany. Jsme si vědomi, že případný proces zápisu na seznam UNESCO je dlouhodobá záležitost.

O jak velkém území bukových porostů se bavíme?
V našem usnesení jsme uvedli pouze bučiny ve správním obvodu Horního Jiřetína, v takovém případě by šlo pouze o stovky hektarů. Je však jasné, že v případě jednání o zápisu na seznam UNESCO by se jednalo se všemi obcemi, na jejichž území se vzácné bučiny nacházejí a které by se k této iniciativě chtěly připojit tak, jako to udělal Litvínov. Pak by se jednalo o plochu tisíců hektarů.

Nějakou dobu už běží jednání o vzniku Chráněné krajinné oblasti Krušné hory (CHKO). Taková ochrana by nestačila?
CHKO Krušné hory je absolutní prioritou, o tom není žádných pochyb. Vyhlášení CHKO by bylo asi nejvyšším dosažitelným stupněm ochrany zdejších bučin i dalších cenných typů lesů. To, že souběžně sondujeme i jiné možnosti ochrany, je ale přirozené. Jde samozřejmě také o medializaci celé problematiky.

Buky z českých lesů končí v papírnách, zjistili ekologové pomocí GPS

Na seznamu UNESCO jsou od roku 2021 Jizerskohorské bučiny. Neobáváte se, že pro hodnoticí komisi nebudou krušnohorské buky už tolik zajímavé?
Nemyslím si, že by nedávný zápis Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO byl překážkou případného zápisu Krušnohorských bučin. Jsem přesvědčen, že výbor UNESCO má zájem o rozšíření ochrany původních lesů. Civilizovaná a přeindustrializovaná Evropa si určitě uvědomuje důležitost ochrany co největšího rozsahu přírodě blízkých území, v nichž staré lesy mají jednu z nejdůležitějších rolí.

Před několika měsíci jste podal trestní oznámení kvůli kácení buků v Mariánském údolí. Jak to dopadlo?
Nelegálnost těžby v Mariánském údolí potvrdil odbor životní prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje a ČIZP, což je pro celé řízení podstatné. Pokud mám dobré informace, policie zatím případ neodložila a zřejmě tedy stále prověřuje.

Aktivisté z ekologické organizace Greenpeace v listopadu 2023 vylezli po žebřících na budovu ministerstva zemědělství (MZe), kde rozvinuli transparent „Ministerstvo kácení starých lesů“. Sochám nad vchodem ministerstva nasadili papírové helmy a dali jim do rukou makety motorových pil: